Významnou událostí v životě rodiny byla zabíjačka. Zásobila spižírku i na půl roku masem a ještě déle musel vydržet tuk. Zde je písemná výpověď A. Dančákové z Růžďky, položenou do údobí po první světové válce.

Když přišla zima a s ní mrazy, chystali se v chalupách k zabíjačce.Každým měl už někoho z příbuzenstva, nebo to byl sám hospodář.Kdo zabíjačku prováděl, a sezvaní mužští členové rodiny mu pomáhali.Došlo se za strýcem a naptalo se najisto,aby dvě zabijačky nepřišly na jeden den. Tak první starost byla vyřízení, ten řezník. Hned potom se začala dělat kaša. To se nahrubo na nožním mlýnci, jen tak , zlámala pohanka. Pak se osívalo na řičici, potom opálalo na okříně, až byla kaša pěkně čistá. Pak si nachystali bukových a habrových polen a jalovčí na uzení. Hospodyně přikoupila trochu krup, nového koření, majoránky, pepře. Naloupala česneku a cibule. Kmín měla svůj, nasbíraný při sušení sena na louce. Hospodář nebo starší syn naštípali a zakulatily špajdle, snesli na dvůr z hůry krmholec na zavěšení pašíka, nahystali též bukového popela na posypání pašíka při opaření, aby škutiny lépe šly dolů. Ještě se vyhledaly necky, škopíky a hrnce a čistě se vymyly. Hospodář pak nabrousí nože a sekery. Poslední den před zabijačkou upeče hospodyň chleba, aby byl čerstvý k podhrdku a k zelí, a také nějakou buchtu s čajem na snídani. Ráno v den zabijačky se velmi časně stávalo, aby byl poklizen dobytek a nahřáta voda na pašíka. Kotouče páry se valí na plotně z hrnců, ve světnici je jako v lázni.

Děti, které leží na peci, vyskočily a volaly: Staříček idů!Všichni se přivítali, trochu pojedli. Pak se vyšlo na dvůr. Zde byl už i pašík. Hospodyně nachystala v kastrolku žrádlo, aby pašíka přilákali. Pašík byl hladový a tak se vrhl na kastrolek. Staříček ho udeřil vší silou tupým koncem pantoku do čela. Pašík zakvikal a svalil se na zem. Staříček mu rychle uvázal provaz na přední nohu. Staříček vzal nůž a prořízl mu tepnu. Hned začala vytékat krev, kterou zachytávali do mísy. Pak prase vložili do necek na opaření. Muži nosili vřící vodu a staříček pašíka pařil. Když byl pašík zbaven chlupů, odnesl se do jizby a tam ho pověsili na krmholec.Nejdříve uřezal staříček pašíkovi hlavu a vyloupal mu oči. Hlava se oholila a rozsekala, aby se mohla dát vařit tlačenka. Pak se vyndala střeva, plíce, játra, ledviny a slezina, které se daly vařit. Zatím hospodyně vařila kaši na oběd a tyky kaši a kroupy na jelita.
Chlapi zatím drhli ve sněhu prázdná a na ruby obrácená střeva, která nakonec propláchli v několikeré vodě, aby nepáchla.Část sádla, které obrali ze střev, uformovali na bochánek, zabalili do pobřišní blány a posolili. Říkalo se tomu postřevní sádlo a byl to lék pro hovězí dobytek. Mezitím už staříček nařezal tenké maso z boků pašíka na kousky velikosti 2 x 2 cm na klobásky.

Když byli hotovi, rozprostřeli maso na tenko na stole, staříček ho osolil, očesnekoval, opeřil a přidal nové koření, majoránky a dobře vše umíchal a nechal ještě vše na stole, aby to dobře vychladlo a nezapařilo se. Než maso vychladlo, měla hospodyně oběd. Poobědvali pohančenou kaši, do které se přidalo vepřové krve, česneku, a všeho zabijačkového koření, omastila se sádlem ze zátylku i se škvarky. Po obědě namíchal stařeček směs na jelita. Vychladlou kaši s kroupami osolil,přidal polévky z hlavy, krev, cibuli osmaženou na postřevním sádle, trochu česneku, kmínu, pepře, nového koření, majoránky, zamíchal, ochutnal a hospodyně potom začala plnit střeva.

Chlapi se zatím sesedli kolem necek, do kterých staříček zatím shrnul ze stolu okořeněné maso, a chystali se k nadívání klobás. Nařezali střeva na stejně dlouhé kousky, asi po 75 cm, jeden konec zašpejlili, střevo natáhli na rožek a začali jej plnit. Hotové klobásky se pak nechaly oschnout. Klobásy se hned po uschnutí začaly udit. Po klobásách přišla na řadu tlačenka. Maso se nakrájelo, opepřilo, očesnekovalo, dalo se trochu nového koření, majoránka , to vše se smíchalo s polévkou z hlavy. Směs se pak nalila do vyčištěného žaludku, který se pak dal vařit.Mezitím už mužští rozsekali a posolili maso a špek, který měl být druhý den uložen do škopku a s přidáním česneku aspoň tři týdny láčen a tak připraven k uzení. Zabijačka se při práci a družné zábavě končí až večer. Je už tma, když se lidé rozcházejí do svých domovů. Přinášejí něco na ochutnání netrpělivým dětem. Bývá to miska šperkové kaše pohančené, na ní kus podhrku, jater a plic a ještě kousek krkovice na nedělní oběd a kousek špeku.

O zabijačce je třeba ještě vědět, že ještě před první světovou válkou se poráželi vepři už kolem devadesáti kilogramů, že se neomračovala. Ale rovnou se podřízla. Také sortiment výrobků byl menší. Nedělala se tlačenka, jitrnice a ani slanina se nevyškvařovala. Ovarového vývaru se užívalo na nejrůznější způsob. Někde se zelnicí, jindy s jelitovou kaší. V zámožných rodinách se večer po zabijačce uchystala hostina, na kterou se sešli příbuzní a známí. Ochutnávali se jitrnice, klobásy, podhrdlí, jelita. Nechyběly koblihy a k tomu se pilo hodně čaje, rumu a slivovice.