PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Etnografický subregion Blatsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Rozsáhlá, rovinatá, úrodná krajina jižních Čech prostírající se od Soběslavi přes Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a od Týna nad Vltavou na východě po Jindřichohradecko na západě.

Historicko-národopisné vymezení
Po národopisné stránce jsou jihočeská Blata jednou z nejzajímavějších a dodnes živých oblastí. Rolníci vysoušením blat získávali velice kvalitní půdu, která zajišťovala kraji blahobyt. Oblast Blat a jižních Čech šířeji se dlouho vyvíjela jednotně, pod správou Rožmberků a Schwarzenbergů, což mělo vliv na formování jednotlivých regionů.

Lidová architektura
Původní stavby byly jako jinde v Čechách roubené, ale brzy se uplatňují výlučně zděné, vápnem omítané. Základní tvar půdorysu je "francký" uzavřený dvorec . Při vesnické zástavbě se uplatnily prvky barokní a empírové architektury, štíty statků a sýpek - špejcharů - byly zdobeny plastickými štukami i barevně. Tento typ honosné výstavby je obecně znám jako tzv. selské baroko . Statky bývají umístěné čelní stranou obytného stavení k návsi nebo cestě, kde se střídají dům - špýchar. Štuky zdobí celé průčelí i špýchar, stejně jako vjezd s postranní brankou. Nejvýraznější výzdoba připadala na vlastní štíty.

Kroj
Blatský nebo-li blaťácký kroj se udržel v běžném užívání až do 3. čtvrtiny 19. století. Byl velmi bohatě zdoben mistrovskými ornamentálními výšivkami uplatňujícími se na všech částech kroje. Dodnes se zachovalo nepřeberné množství částí i celých krojů v muzeích i soukromých sbírkách. Ženy nosívaly měkké živůtky na knoflíčky, bohatě zdobené výšivkami a našitými krepinkami, knoflíčky, pentličkami a různými cetkami. Bohatě nabírané sukně ze šerky sahaly až ke kotníkům. Také na zástěrách se uplatnilo umění blatských vyšívaček. Kabátky špensry měly hluboký výstřih a bohatě vyšívané límce a kraje rukávů. Výšivky a krajky zdobily i košilky. Kolem krku nosívaly bohaté Blaťanky šňůrky skleněných korálků nebo granáty s dukáty. Unikáty jsou velkoryse zdobené ženské plíny , které z hlavy splývají po zádech a halí téměř celou postavu. Mívají rozměr 2 x 2 m a váží až několik kilogramů. Všechny součásti mužského kroje byly také bohatě vyšívané. Oděv byl přirozeně méně barvitý. Rybníkářství Třeboňska přineslo kroji také ojedinělou výzdobu doběla očištěnými kapřími šupinami.

Lidový tanec
Z historie je doložen tanec do kolečka, doprovázený zprvu jen zpěvem, později hrou jednoho dudáka. K nejdéle dochovaným tancům patří dívčí chorovody - chození s lítem nebo zbytky letniční hry - na královnu . Součástí svatebního obřadu bývala svatební kola žen s nevěstou v podobě zavíjené , při nichž byla nevěstina hlava zavita do velké pleny. Období masopustu je, tak jako jinde, časem magických tanců zajišťujících vzrůst konopí, lnu, ječmene i brambor v příštím roce. Obchůzku provádějí tanečníci přepásáni bílou plenou s hlavami ve vysokých kloboucích zdobených stovkou papírových květů.

Lidová hudba
Nejrozšířenějším lidovým nástrojem jsou přirozeně dudy, kterým se říká bzikalky, a jako jinde v Čechách hrají dudáci hrou hbitou v čtvrtečních a osminových hodnotách. Tečka u noty se nepoužívá, prodloužení nahrazuje koruna. Přesto má hra blaťáckých dudáků svá specifika. Dudy běžně hrávaly v malé selské muzice. V 19. stol. docházelo ke sdružování dud s několika plechovými nástroji. Světské lidové písně nesou nepopiratelné stopy vlivu chorálu. Toto povědomí bylo velice silné a projevilo se v tonalitě a melodice lidových písní.



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:52 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA