PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vizovické pečivo [ Lidové tradice ]

Vizovické pečivo
Kdy se někde zmíní název města Vizovice, většina lidí si představí pravou valašskou slivovici, krásný barokní zámek s obrazárnou, čtvrttónovou hudbu a Aloise Hábu nebo Vizovické pečivo.
Ač tomu mnozí nebudou věřit, právě Vizovické pečivo je z těchto tří atributů města tím nejstarším. Vždy první zmínky v církevních kronikách o něm hovoří, jako o "pozůstatku pohanských zvyků" na našem území, a to u je nějaká ta stovka let. V podobě, jaké jej lze vídat dnes, se vak začalo objevovat a kolem 15.století. Původní účel byl ryze symbolický a obřadní, například zvířátka představovala některé lidské vlastnosti, ryba mlčenlivost, veverka dobrou hospodyňku, rak chránil před neštěstím a kohoutek zase štěstí přinášel. Zvířátka byla také často dávána dětem v chudých rodinách místo dřevěných hraček, věnce zase přišly ke slovu při dožínkách a nebo svatbách a o vánocích samozřejmě nemohl chybět betlém a svícen.
Z čeho se vlastně Vizovické pečivo dělalo. Materiál na něj byl dříve v každé selské chalupě - mouka a voda - nesměly vak chybět silné, ale šikovné ruce valašských hospodyněk, protože aby bylo těsto opravdu dobře uděláno, vyžadovalo nemálo námahy.
Kdy bylo těsto hotovo, přišly ke slovu obyčejné předměty denní potřeby, jako hřeben, nůž, nůžky, které spolu se šikovnýma rukama daly beztvaré hmotě různé překrásné tvary. Pak u stačilo doplnit figurkám oči a různé ozdoby, k tomu sloužila semínka různých rostlin, jako vičky, pepře, řepky a podobně.
Nakonec se všechno potřelo husím brkem namočeným do rozlehaného vajíčka a šup s tím do pece. Při troše trpělivosti z ní za 4 a 6 hodin hospodyně vytáhla do zlata upečené pečivo.
Budete-li chtít také zkusit štěstí, nemusíte zrovna shánět starou pec nebo husí brko, docela vám bude stačit obyčejná trouba a štěteček, ale pokud zrovna nebudete mít štěstí a figurky se vám třeba moc nevyvedou, nevadí, přijeďte se podívat k nám, ukážeme vám, jak na to a můžete si navíc ještě odvézt něco na památku. /P. Hába/

Většinou se píše v knihách, že pečivo začali až v 18. století dělat staříčci Lutonští. Původ je mnohem starší až někde v pohanských dobách a první texty jsou z tohoto důvodu v církevních kronikách ze 13. století.


Kontakt:
Petr Hába, Vizovice
mobil 605 005 707
vizovickepecivo@volny.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 07.12.2006 v 00:19 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA