PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Přírodní památka Čertovy skály [ Přírodní památka ]

Základní údaje: Přírodní památku Čertovy skály tvoří výrazný skalní hřeben na úpatí jihozápadního svahu kóty Kopce (699 m n. m., viz PP Kopce), na levém údolním svahu říčky Senice v nadmořské výšce 450-490 m. Skály se nalézají na severním okraji obce Lidečko, asi 100 m od státní silnice a 150 m od železniční trati Vsetín - Horní Lideč, katastrální území Lidečko. Vyhlášeno v r. 1966. Výměra: 0,15 ha.

Motiv ochrany: Skalní výchoz tvořený blokem odolnějších pískovců magurského flyše vypreparovaný erozně denudační činností vody, výrazný krajinný prvek.

Geologie, půdní poměry: Strukturně denudační svisle ukloněná pískovcová lavice je vysoká 6 až 25 m a široká 2,5-3 m, protažená ve směru severovýchod - jihozápad v délce asi 150 m. Množství subhorizontálních i svislých puklin člení lavici do mohutných, stupňovitě uspořádaných kvádrů. Povrch pískovcových stěn pokrývají výrazné pseudoškrapy, voštiny, skalní výklenky a dutiny typu tafoni. Tvarovou pestrost doplňují drobné rozsedliny a skalní věž typu palice v jihozápadní části hradby. Lokalita dokumentuje strmé uložení paleogenních křemitých pískovců luhačovických vrstev (eocén) antiklinálního pásma zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Geomorfologicky se jedná o skalní hradbu z odolnějších třetihorních pískovců, které byly vypreparovány z okolního podloží. Hřeben Čertových skal je zvýrazněn hlavně čtyřmi markantně vystupujícími vrcholky. Jsou to Hladká, Čertova stěna, Plochá a nahoře na konci masivu nejvýše položená Kolébka. Půdy v okolí skály jsou mělké, silně písčité a tvoří ji litozemě, rankery typické a kambické.

Botanika: Samotný skalní blok je téměř bez vegetace, ve skalních štěrbinách a na římsách skalních bloků ojediněle roste borovice lesní, bříza bělokorá, jalovec obecný, bez červený a borůvka černá. Na okrajích skal rostou druhy travnatých lad: jestřábník zední, mochna stříbrná, třezalka tečkovaná, tomka vonná a černohlávek obecný. Sutě pod skalami osídlila papratka samice, kapraď samec a hasivka orličí.

Zoologie: Zoologický průzkum nebyl prováděn.

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, v bezprostředním okolí mimo chráněné území jsou převážně smrkové monokultury.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Čertovy skály jsou bezpochyby nejpopulárnějšími a nejnavštěvovanějšími skalami na Valašsku. Důležitou úlohu tady hraje velmi snadná dostupnost a poměrně velká koncentrace cest na malém prostoru. Skalní hradba je intenzívně využíváná horolezci jako cvičné skály s množstvím vytýčených tras (okolo sta výstupových linií). Přímo v lokalitě dochází také k nelegálnímu táboření. V důsledku vysoké návštěvnosti (až několik desítek horolezců, skály jsou za příznivého počasí doslova přeplněny) dochází v okolí skal k výrazné erozi. Přímo za skalní hradbou prochází také značená turistická stezka. Pod skalami se proto musí udržovat na intenzivně používaných pěšinách protierozní zábrany. Plochy pod skalami byly v minulosti částečně využívány jako pastviny, nyní leží ladem a zarůstají dřevinami, zeména borovicí lesní, břízou a dubem zimním.

Historie: Na vrcholu Kopce (Zámčisko) nad skalami bylo pravěké sídliště lidu lužické kultury z 1. tisíciletí př. n. l. Ke skalám se váže řada lidových pověstí, např. o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Podle jiné pověsti se prý u Čertových skal často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní památka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 10.03.2010 v 09:23 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA