PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

XII. vítání máje v Pardubicích

časopis Folklor č.4-5/2005
V neděli 1. května proběhl v pardubickém domě kultury Dukla koncert dětských souborů "Radost", "Perníček", "Holoubek" a "Marcipánek" v rámci dvanáctého ročníku "Vítání máje". Zúčastněné pardubické soubory a jejich muziky působí při Základní umělecké škole a garanty jejich vysoké kvality jsou zkušené pedagožky a choreografky, sestry Jitka Vítková a Blanka Slouková. Na přípravě programu dále spolupracovaly muziky "Perníček", "Šmidlátka" a "Šmidlata" a dva hosté, slovenský dětský soubor "Matičiarik" z Banské Bystrice (vedoucí Z. Drugová) a "Sluníčko", nejmladší skupina rokycanských folklorních souborů (vedoucí A. Hirschová).
Pořad nebyl tematicky zaměřen, přesto jej v různých obměnách dobře propojilo zpracování dětské hry. Objevilo se v "Kolíbačkách" děvčátek z "Holoubku", v nápaditých tancích s košťaty či košíky (soubor "Radost") a zejména v dramaturgicky i režijně vynikajícím bloku B. Sloukové "Než přijde pan učitel" v novém nastudování souborů "Marcipánek" a "Perníček". Zcela odpovídající zde bylo zapojení začínající dětské kapely, příkladná byla práce s rytmem říkadel i jevištní kompozice školních písní a jednoduchých tanců. Své místo zde měla i řehořská koleda. Děti zcela přirozeně zpívaly a tančily s citem pro tento druh tanečního divadla. Inspirativní práci s říkadly, dokonce s využitím kánonu a paralelních rytmů, přinesl i soubor "Holoubek" (J. Vítková) v bloku "Píšťaličky". Také oba hosté představili svůj pohled na dětskou hru: "Matičiarik" má hraní přímo v názvu čísla "Hry na Jánošíčka", rokycanské "Sluníčko" s "Malou muzikou Rokytka" namalovaly tři dětské obrázky: I. "Na dvorečku", II. "Na pastvě" a III. "Masopustní".
Všechny skupiny pardubických dětských souborů vynikají kultivovaným hlasovým projevem. Také muziky ve stylu hry a nástrojovém obsazení navazují na nejlepší tradice východočeských kantorských muzik, jak o nich máme doklady z 18. a 19. století. Zajímavé hudební úpravy jsou dílem M. Doubka, D. Slouky a I. Dostálové.
Na programu byla dále hudebně-taneční kompozice inspirovaná Smetanovým proslulým klavírním cyklem "České tance" (soubor "Radost") a blok "O mužích a ženách" z moravsko-slovenského pomezí na hudbu skupiny "Čechomor" (soubor "Perníček"). Zařazení posledně jmenované choreografie souvisí s osnovami pro základní umělecké školy,které předepisují seznámení s "tanci jiných národů". Dorost "Perníčku" tančil s chutí, která mírnila i závažnější technické nedostatky v provedení tanců. Vůbec nejsem nepřítelem podobných experimentů, naopak mi chyběla mnohem větší odvaha při uchopení tohoto zadání. Zásadní výhradu směřuji k autorce choreografie (L.Šťastná) kvůli nešťastné volbě hudební předlohy, která svým tématem (zejména část "Pravda na dně korbele", ale i "Loučení rekruta" a "Ješitní Goralé" v podání zhruba šestnáctiletých tanečníků) i stylem (posun v hudbě směrem k rocku nebo "pseudokeltským" fúzím) neposkytla adekvátní protějšek k "tradičnímu" tanečnímu výrazu.
První květen v Pardubicích byl příjemným setkáním s dětským folklorem na jevišti. Tak, jako se kdysi na českém venkově v tomto čase stavěly máje z lásky (hoši děvčatům) či z úcty (třeba panu starostovi), bylo i z letošního Vítání máje patrná láska dětí k lidovému tanci i úcta publika k těm, kteří jej znovu objevují, obohacují svým osobitým přístupem a hlavně předávají dalším generacím.

Zdeněk Vejvoda

Zveřejněno 28.09.2005 v 00:28 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA