PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Sedmá letošní ukázka plavení dříví

SEDMÉ LETOŠNÍ UKÁZCE PLAVENÍ DŘÍVÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU PŘIHLÍŽELA TISÍCOVKA DIVÁKŮ
Ve středu 2. srpna kolem poledního přijela k potoku Ježová podél Schwarzenberského kanálu skupina cyklistů z Dolního Rakouska, nedaleko od Vídně. "Tak dvě hodiny čekat nebudeme, nevíte, kde je tady hospoda?", ptali se prvního, koho potkali. Shodou okolností to byl plavební ředitel Hynek Hladík. "Když vydržíte chvilku, tamhle bude stánek s párky a pivem." Tahle slova zabrala, po půl hodince již stála fronta u stánku. "Tímhle kanálem se plavilo dříví ze Šumavy do Vídně."
Na dopoledne předpovídali meteorologové občasné přeháňky, po poledni už mělo být beze srážek. Trochu se to nepovedlo, občas se přihnala dešťová přeháňka i odpoledne, Dolnorakouští cyklisté se rádi schovali v chatce Roberta Baldassariho na břehu plavebního kanálu nedaleko Ježové / Iglbach. Občas přijela skupinka cyklistů či několik pěších turistů, kteří hledali, kam by s sedli, aby čekali na plavení. Ještě zhruba čtvrt hodiny před druhou to vypadalo, že moc diváků nebude. Najednou to vypadalo, že z Čech, ale i z Rakouska přichází spousta lidí od autobusů. Okolo druhé hodiny již byly břehy kanálu lemovány lidmi, bylo slyšet češtinu i němčinu.
"Vítejte u Schwarzenberského plavebního kanálu. Jsem překvapen, kolik lidí četlo můj plavební rozkaz, kolik vás sem na plavení dříví přišlo," začal plavební ředitel. "Dnešní ukázka plavení bude jiná než obvykle, jiná. Proč jiná. Začnu hodně z historie," pokračoval. Popsal historii plavebního kanálu. "Pro plavení dříví bylo potřeba hodně lidí. Třeba v místě, kde se dříví připlavené po kanálu a dále po řece Große Mühl k ústí do Dunaje vytahovalo z vody bylo třeba třista až třistapadesát plavců. Tolik jich v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely skupiny mladých lidí ze Strakonicka, aby pracovaly velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer nepadli strakoničtí na lože, ale vytáhli z domova přivezené housle, citery a v Čechách tehdy obvyklé dudy, zpívalo se, hrálo, tancovalo, nad táborem v Horním Rakousku zněly české písničky. Folklorní sdružení Libín-S probudilo lidové píničky a tance u plavebního kanálu, přišli s projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavením kanálu, jehož součástí jsou nejen folklorní setkání, ale také ukázky plavení dříví, ta dnešní je jednou z nich, vyprávíme pohádky z obou stran Šumavy."
"Již řadu let existuje Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Folklorní sdružení Libín-S naplňuje svým projektem ideje a cíle Asociace, proto bylo přijato před nedávnem do jejích řad. Dnešní ukázka je u Ježové první po přijetí, moji plavci jsou tak vlastně členy této mezinárodní organizace. Tím je ukázka mimořádná. S plavci, kteří tady dnes jsou, spolupracujeme již pátým rokem. Chtěl bych vám tyto plavce představit - Johann, Franz, Ewald." Následoval velký aplaus. "Rozhodl jsem se, že plavce povýším na vrchní plavce." Další aplaus. "Já, plavební ředitel na Schwarzenberském plavebním kanálu, jmenuji plavce Ewalda Fuchse, Franze Miesbauera a Johanna Wimbergera vrchními plavci na Schwarzenberském plavebním kanálu." Po přípitku zaznělo, "Ať žije plavení - Es lebe die Schwemme!"
Pak přečetl Hladík plavební rozkaz:
"Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví
ve středu dne 2. srpna 2006 v oblasti křížení s potokem Ježová.
Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 na rakouském území po sáhový kámen 112 na českém území. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Pak poslal všechny tři vrchní plavce vhazovat dříví nedaleko sáhového kamene 110, sám pak šel na českou stranu otevřít první stavidla.

Polena pak plula přes státní hranice k sáhovému kameni 112, kde polena "šla" z kanálu. Do práce se zapojili i někteří diváci.
Libín - S, folklorní sdružení
Fotografie ze sedmé letošní ukázky plavení dříví
Libín - S, folklorní sdružení
Libín - S, folklorní sdružení
Nedlouho po plavení se nad Lipenským jezerem rozvinul krásný oblouk duhy

Hynek Hladík
Česká 677, CZ-38301 Prachatice
tel. +420 602 272 442
fax +420 388 317 609
e-mail: hladik.hynek@iol.cz
www.schw-kan.com/ v češtině
www.schw-kan.com/de in der deutschen Sprache

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 03.08.2006 v 22:25 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA