Cílem soutěže Vesnice roku je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci.

Vyhlašovateli soutěže jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství a Ministerstvo kultury jsou instituce, které při soutěži spolupracují stejně jako Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce vesnického charakteru, které nemají statut města a které mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice. Do soutěže je pak zařazena obec, která v termínu podá řádně vyplněnou přihlášku. Soutěž je organizována ve dvou kolech - krajském a celostátním. Všechny přihlášené obce jsou hodnoceny v kole krajském. Do celostátního kola postupuje za každý kraj vždy maximálně jedna obec, které byla udělena zlatá stuha v krajském kole.

V rámci krajského kola jsou udělována ještě tato ocenění:
- modrá stuha - za společenský život
- bílá stuha - za činnost mládeže
- zelená stuha - za péči o zeleň a životní prostředí.

V krajské soutěži mohou být ještě udělovány diplomy za vzorné vedení obecní knihovny a kroniky, za rozvíjení lidových tradic a za kvalitní květinovou výzdobu v obci.

Tak jako vítěz krajského kola organizuje slavnostní předávání ocenění v rámci kraje, tak vítěz celostátního kola pak organizuje slavnostní vyhlášení v rámci republiky. Vítěz celostátního kola pak postupuje do soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice.

Při hodnocení jednotlivých soutěžících obcí hodnotitelská komise posuzuje následující okruhy: - koncepční dokumenty
- společenský život
- aktivity občanů
- podnikání
- péče o stavební fond a obraz vesnice
- občanská vybavenost, inženýrské sítě, úspory energií
- péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci
- péče o krajinu

Soutěž Vesnice roku vznikla v roce 1994 jako ocenění nejlepších obcí v Programu obnovy vesnice. Program obnovy vesnice byl založen roku 1991 a od roku 1994 měl první finanční prostředky. Spontánně se rychle šířil po celé České republice. Byl prvním cíleně financovaným venkovským programem po r. 1989. V roce 2003 přešel včetně finančních prostředků do krajů, které do něj vkládají své krajské priority. Obce na prvních třech místech získávají finanční odměnu (l mil. korun, 900 tisíc a 800 tisíc korun). Vítězná obec má značnou publicitu v médiích a následující rok je kurátorem společenských akcí.

Obec Liptál se do soutěže Vesnice roku zapojila třikrát a vždy uspěla. V roce 1997 získala modrou stuhu za společenský život, v loňském roce bílou stuhu za práci s mládeží a v letošní roce se stala vítěznou Vesnicí roku 2006.

Název obce pochází ze slova Liebenthal a znamená milé údolí. Je svědectvím o samotných začátcích osídlování Vsetínska. První zmínka o osadě na břehu Rokytenky je z roku 1361, kdy patřila cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1505 náležela vsetínskému panství, ale již v roce 1661 tvořila samostatné panství, v jehož držení se vystřídaly různé šlechtické rody. V roce 1701 je datován místní barokní zámek. K rámku dříve přiléhala i tzv. Anglická zahrada a areál obory, v níž byli chováni daňci a bažanti.

Po tolerančním patentu se většina obyvatel přihlásila k evangelíkům helvétského vyznání, kteří si vybudovali svůj kostelík. Ten byl po zasažení blesku zbourán a v letech 1904 - 1907 byl postaven nový kostel podle návrhu architekta Josefa Zlatohlávka z Vídně. Dodnes tento kostel patří k největším na Moravě. Po roce 1846 získal Liptál právo konat výroční trhy a byl označován jako městečko. V roce 1909 byla vysvěcena budova sirotčince a výchovného ústavu sester dominikánek. Katolický kostel sv. Michala Archanděla byl postaven v barokním slohu v letech 1796 - 1798. Na jižní straně kostela se nachází hrobka někdejších majitelů panství hrabat ze Stommu. V sousedství kostela je barokní socha sv. Jana Nepomuského z roku 1747. V zámeckém parku je umístěn pomník Jana Kobzáně, malíře a spisovatele, který se narodil v Liptále. Před radnicí stojí socha zbojníka od Karla Řezníka a na návsi uprostřed parku byla odhalena busta T.G.Masaryka od Antonína Chromka. V obci je celá řada původních i upravených dřevěných lidových staveb.

Liptál má bohaté společenské a kulturní tradice. K nejstarším spolkům v obci patří hasiči, tělovýchovná jednota a myslivci. K nejpočetnějším patří Folklorní sdružení Lipta Liptál. Bylo založeno v roce 1930 Janem Kobzáněm. Ve sdružení je nyní aktivních 150 členů, kteří pracují v 5 skupinách. Jeho členové za dobu své existence absolvovali více než 900 vystoupení, které zhlédlo přes půl milionu diváků. Sdružení má velkou zásluhu i na vybudování přírodního kulturního areálu.

V roce 1994 vydal obecní úřad knihu Liptál s podtitulem Kapitoly z historie obce na Valašsku. Autorem knihy je PhDr. Ladislav Baletka, grafikem Břetislav Dadák. Protože kniha nemohla obsáhnout velké množství tehdy unikátních fotografií, vznikla další kniha Liptál včera a dnes aneb z domácího fotoalba. Na 400 stranách s použitím více než 1 000 fotografií z rodinných alb je zachycen život obce od začátku minulého století do dnešní doby. Ke 100. výročí narození vydala obec knihu Jan Kobzáň, valašský malíř, grafik a spisovatel., jejímž autorem je L.F. Piperka.

Liptál, obec ležící v srdci Valašska, se proslavil i díky nově získanému titulu Vesnice roku 2006. Návštěvníky zde přivítají lidé srdeční a pohostinní, hrdí na svůj domov i jeho bohaté tradice.