"Už jsem si myslel, že všeho nechám a spokojeně si budu užívat důchodu", přiznává zpovídající se Miloš Plachý, t.č. bytem v Kunovicích. "Zvrat v názoru nastal úmrtím ženy Marie v roce 2005, která s ním prožívala jako spolupracovnice desítky folklorních let". Umínil si, že její památkou bude živý pomník sestavený z bývalých tanečníků Kunovjana, jimž byl nejen choreografem, ale i uměleckým vedoucím. Jim napsal dopis s rozvedeným nápadem: "Tanečníci, zpěváci, muzikanti, dejme se znovu dohromady. Oprašme taneční čísla, připomeňme si, jak jsme hrávali a zpívali." Odezva byla překvapující. Ozvalo se na 60 zájemců z Kunovic, Mařatic, Uherského Hradiště, Nedakonic, Míkovic ve věku 40 - 50 let. Přáním všech je znovu uspět při veřejném vystoupení.

"Program máme na více než 2 hodiny. Využijeme zkušeností stále výborných zpěváků Jaroslava Pištěka, Dany Janíkové a Kamily Machové. Zkoušíme tance Hucká, Dolnoněmčanská, Boršická, Bílovská, Částkovská, Staňanská, Skočné, Kopaničářský čardáš a další. Muzika Kunovjana si také přisadí svoje", vysvětluje Plachý.

Byl jsem svědkem jedné ze zkoušek v neděli v podvečer. Ve Slovácké búdě v Kunovicích se sešlo 19 párů. Ověřovali si choreografii a nástupy zpěvů pro pětiminutový tanec Kopanice. Ve druhé části nácviku se pustili v nonstop zkoušce do souboje v pásmu Leskové (versus) Strání. Téměř čtvrthodina tance v rychlém tempu za korepetice houslisty Pavla Šupky důkladně prověřila fyzičku a paměť tanečníků. Jeden z nich se letmo přiznává: "No jsme trochou udýchaní."
A proč stále nahlížejí do papírků, ptám se. "Každý z aktérů má písemný scénář, jako muzikant noty, ve kterém se může orientovat, co má dělat postupně krok po kroku. Tudíž může také sám doma zkoušet tak, že při vlastním nácviku celého kolektivu ví o svém místě. Nezdržuje. Nechávám jim také dost volnou ruku, aby ty nejobtížnější pasáže tance byly úměrné jejich současným technickým možnostem. Připomínky beru, ale mluvit může jenom jeden po druhém." Připomínek onoho podvečera nebylo moc.

Bývalí tanečníci a zpěváci Kunovjana zatím nemají svůj souborový název. Veřejnosti se však představili s hostujícím Handrlákem z Kunovic ve svojí premiéře v Domě kultury v Uherském Hradišti 17.11.2006 od 19.30 s následnou besedou u cimbálu.

Miloš Plachý oslavil svoje kulatiny 7. října. Do stovky mu schází 30 let. Ať si je užije ve zdraví!