PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Poslední prázdninová ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu

TISKOVÁ ZPRÁVA: POSLEDNÍ PRÁZDNINOVÁ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Libín - S, folklorní sdružení
V neděli 26. srpna 2007 byl kolem poledního na Schwarzenberském plavebním kanálu klid. Jen plavební ředitel Hynek Hladík dokončoval poslední práce před plavením. "Máme málo vody, tam u dna se nám voda ztrácí, od včerejška ale stoupla o nějakých patnáct centimetrů, snad nám to vyjde," posteskl si. O půl druhé, to už byl nad plavebním kanálem u stavidel stánek s pivem a párky, dorazili plavci Ewald a Franz. "Dnes bude plavení takové trochu soukromé, skoro nikdo tu není," poznamenal někdo z nich. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku těsně před druhou byly podél kanálu u Ježové, v Čechách i v Rakousku, zhruba tři stovky návštěvníků. Bylo slyšet češtinu, němčinu - byli zde Rakušané i Němci - a slovenštinu.
Libín - S, folklorní sdružení
Vrchní plavci Ewald a Franz před plavením
"Vítám Vás tady na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu u hraničního potoka Ježová," začal německy a česky Hladík - stál právě v Rakousku, proto na prvním místě němčina. "Tímto kanálem proplulo ve "zlaté době", za rovných sto let, od roku 1793 do roku 1892, téměř osm milionů prostorových metrů dřeva. Takové množství je těžké si představit, ale každý z Vás byl v Budějovicích. Osm milionů prostorových metrů dřeva by zaplnilo budějovické náměstí do výšky zhruba sedmi Černých věží, tedy do výšky zhruba 500 metrů," znělo v historickém úvodu.

Poté, co přečetl rozkaz, představil oba vrchní plavce - Ewalda a Franze - dal pokyn ke vhazování dřeva na rakouském území. Za nedlouho se polena vydala na cestu přes hranice do Čech.
"Na, tady máš plavební hák," podal nářadí zvídavému hochovi ve žlutém cyklistickém tričku, "kdyby se polena vzpříčila, musíš je hákem uvolnit. Nejtěžší práce přijde, až budeme polena vytahovat z vody!"
Libín - S, folklorní sdružení
Franz usměrňuje plavbu polen ještě v Rakousku
Libín - S, folklorní sdružení
Libín - S, folklorní sdružení
Polena jdou z vody v Čechách, do vytahování se zapojili i diváci
Libín - S, folklorní sdružení
"Pane, s touhle fotkou budu mít problém při zveřejnění, máte na kalhotách reklamu!," volal plavební ředitel
Libín - S, folklorní sdružení
Doplouvají poslední polena
Po necelé hodince zazněl již na českém území potlesk jako poděkování plavcům za poslední prázdninovou ukázku plavení dříví.
"Příští ukázka plavení dříví bude 15. září nedaleko bavorských hranic, také ve dvě odpoledne, plavební sezónu ukončíme folklorním setkáním nedaleko odtud, na Růžovém Vrchu, 22. září ve dvanáct. O hodinu později si ukážeme u Ježové, jak se v lese dřív pracovalo. O půl druhé se vydají muzikanti, tanečníci a diváci od Růžového Vrchu, taky se říká od Korandy, k potoku Ježová na poslední ukázku plavení dříví v této sezóně. Až skončí, tak se bude ještě hrát, zpívat a tancovat na hraničním mostku."
Ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Spoluorganizátory jsou Rakouské kulturní fórum v Praze, Jihočeské folklorní sdružení a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Partnery projektu jsou Tourismusverband Böhmerwald a SUUNSEITN. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie (Dispoziční fond), Jihočeského kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, obce Nová Pec za pomoci s.p. Vojenské lesy a statky a města Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky.

Hynek Hladík
Česká 677
CZ-38301 Prachatice
Tel. +420 602272442
Fax +420 388317609
e-mail: hladik.hynek@iol.cz
web: www.schw-kan.com v češtině
www.schw-kan.com/sd_home.html in der deutschen Sprache

Předchozí tisková zpráva z 25.08.2007:
TISKOVÁ ZPRÁVA: UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ U JEŽOVÉ JIŽ ZÍTRA
Ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach již zítra!

Již zítra, v sobotu 26. srpna 2007, bude na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Před druhou hodinou po poledni přijdou plavci z nedalekého Aigenu v Horních Rakousích, aby plavili dříví po hladině Schwarzenberského plavebního kanálu do Čech. Kde jinde se vidí export surového dříví z Rakouska do České republiky? Jen u Ježové!

Kdo u Schwarzenberského plavebního kanálu u Ježové nebyl delší dobu, bude překvapen stavem kanálu u Ježové na českém státním území. Lesy České republiky, s.p., provádí v současnosti opravu zhruba stovky metrů. Mnoho lidí je překvapeno kamennými zdmi koryta kanálu.
Libín - S, folklorní sdružení

Hynek Hladík
Česká 677
CZ-38301 Prachatice
Tel. +420 602272442
Fax +420 388317609
e-mail: hladik.hynek@iol.cz
web: www.schw-kan.com v češtině
www.schw-kan.com/sd_home.html in der deutschen Sprache

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 26.08.2007 v 22:50 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA