PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Za Janou Rychtovou

NIPOS-ARTAMA
Janu Rychtovou jsem poznala kolem roku 1995, brzy po jejím nástupu do funkce odborné pracovnice v oblasti tanečního a hudebního folkloru NIPOS-ARTAMA, protože můj zájem o díla, vznikající z inspirace lidovým uměním, mne vodil i sem - mimo profesionální jeviště.
V téhle oblasti ona kdysi začínala jako žačka studia elévů ČSSPT u Libuše Hynkové. Tancovala pak u Vycpálkovců v době působení Aleny Skálové i Evy Rejškové a byla tam i roku 1995 - jako vedoucí souboru vedle choreografky a umělecké vedoucí Daniely Stavělové. V Artamě tedy začala vést obor, který znala a milovala, ale nad to - byla pro něj neobyčejně vzácným a vhodným člověkem.
Kudy šla - dávala lidi i věci do pohybu, který měl smysl a výsledky.
Měla dar propojovat lidi koncepčního myšlení s výkonnými, choreografy s interprety, profesionály s nadšenci, členy souborů z okrajů Čech a Moravy s koncerty v Praze, které pražským divákům dopřávaly zážitky z nejzajímavějších programů, objevených na každoročních přehlídkách mimo centrum. K sobě na pomoc nabalovala schopné a obětavé osobnosti. Nejbližší, výborně fungující pracovní tandém vytvořila s Pavlínou Čermákovou. Opírala se také o dramaturgické myšlení a režijní zkušenosti plzeňského Miloše Vršeckého i dalších, a tím se její síly násobily.
Jana Rychtová
Měla "nos" pro nové věci - a já nejvíc obdivovala dva proudy její práce, které iniciovala a jejichž realizaci vedla.
Prvním byly jednou za dva roky uváděné přehlídky s podtitulem INSPIRACE. Uskutečnily se v roce 2002 v Domě kultury v Jihlavě, a v letech 2004 a 2006 v krásném divadle Aloise Jiráska v Novém Bydžově, s odborníky přizvanými k diskusi o programu. Byla to odměna a povzbuzení pro soubory, ve kterých něco mimořádného právě z inspirace lidovým uměním vzniklo.
Druhým proudem byla v té pro soubory náročné době zvláště záslužná a veliká akce, která se zrodila z podnětu NÚLK, NIPOS-ARTAMA, FoS ČR Praha a Sdružení pro dětskou taneční tvořivost: ŠKOLA FOLKLORNÍCH TRADIC, dvouletý kurs folklorního vzdělávání, jehož cílem bylo prohloubit znalosti a dovednosti z hudebního a tanečního folkloru. Do jeho přípravy vložilo mnoho významných lidí své zkušenosti, nápady a tvořivou práci. Jana bděla nad jejich skloubením a vedla úspěšnou - všechny složitosti a překážky překonávající - realizaci. Sjíždělo se sem mnoho mladých (platících) zájemců ze všech krajů republiky. ŠKOLA FOLKLORNÍCH TRADIC nejen Jihlava 1998-2000, ale i Praha 2001-2003.
A Jana připravila i další běh pro Prahu 2007-2009 až k samému jeho zahájení.
Jana Rychtová byla také členkou programové rady strážnických Slavností a můj internet mi ve dnech smutku přinesl slova přítele, výborného choreografa, ředitele zlínského muzea Karla Pavlištíka - osobnosti, která té programové radě předsedá:
"Jana byla pro mne po mnoho let kvalifikovaným partnerem, který uměl ... při tvorbě programového profilu festivalu přesvědčivě uplatňovat "české zájmy".
Uměla se i s chlapem chytit do křížku, ale vždy jsme vyřešili vše k vzájemné spokojenosti i ve prospěch umělecké prestiže strážnického festivalu... Patřila k těm, pro které práce pro Strážnici byla osudovým údělem, v němž nacházela pohodový smysl své odborné práce...".
Víc než rok před XIV. všesokolským sletem vymyslel choreograf Jan Čumpelík programovou skladbu "Tance domova" a před začátkem realizace s folklorními soubory náhle zemřel. Byla to Jana - s přeplněným úvazkem vlastní práce, která zvedla štafetu jeho snu, jeho sletovou choreografii, a spolu s dalšími, které získala, ji nesli, až donesli "Tance domova" až na stadion.
Ráda jsem s ní spolupracovala, ráda psala recenze o zajímavých představeních a za svou profesi choreografky seděla mezi odborníky v lektorských sborech. Radovala jsem se i z dalšího, k čemu Jan přispěla - ze skript i vydané knihy i z možnosti ve Škole folklorních tradic pracovat s mládím tanečního oboru.
Tohle a jistě ještě mnoho jiného byla Jana Rychtová -
Ještě si zatančila na svatbě dcerky - a pak za 4 týdny, v krutě bolestném finále ze skrytu vytrysklé nemoci - nám všem náhle odešla.
Z Moravy Pavlištík doříkává: "Bude nám tu chybět".
Pavlína, inženýrka počítačů a křehká tanečnice Vycpálkovců, Janina nejbližší spolupracovnice, však skrz slzy energicky nabádá - "Nesmíme smutnit - to by se Janě nelíbilo."
Její bylo - "myslet a jít dopředu .."

Jiřina Mlíkovská

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 09.10.2007 v 22:00 hodin

Copyright 1998-2023 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
    FOLKLORNÍ AKCE
      TURISTIKA