PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vyznání Elišky Krejčíčkové

Můj domov je tady u nás - na Lašsku. Tady jsem se narodila a vyrůstala v rodinném prostředí, které určitě ovlivnilo můj vztah k tradicím, poznávání života předků, jejich písní a tanců a všeho ostatního, co jejich život naplňovalo a utvářelo. Vedle rodiny každého z nás modeluje škola, přesněji učitelé, kterým jsme ochotni naslouchat. To všechno jen shrnuje mé dílčí vzpomínky na písničky, které jsem doma nebo ve škole zpívala, na mé první otázky, jak se kdysi u nás tancovalo.
Svůj zájem o folklorní dědictví našeho regionu jsem se rozhodla zúročit při vlastním vedení souborů. Zvolila jsem si obtížnou cestu a ráda využívám této příležitosti, abych poděkovala všem, kteří mě po ní vedli, pomáhali mi svými radami, kritickými připomínkami nebo svou přímou činností. Nejdříve to bylo v mé rodné Staré Bělé a od sedmdesátých let v sousední Staré Vsi nad Ondřejnicí. - A za rok oslaví naše Ondřejnica své pětadvacáté narozeniny.
Už ani nespočítám, kolik dětí a mladých lidí jsem za ta léta blíže poznala, kolik písní a tanců, říkánek jsem je naučila, kolik času jsem tomu věnovala. Ale nebyl to čas promarněný. Byla jsem obohacena. To bohatství není na kontech bankovních domů. To naše folklorní bohatství je i v setkáních s dobrými a moudrými lidmi, v nových přátelstvích, ale především v tom, co rádi a pro radost rozdáváme druhým.
Přemýšlím, jestli se mi podařilo naplnit aspoň něco z odkazu Leoše Janáčka. Z vlastního nitra jsem rostla. Bylo však mnoho těch, kteří mi v tom růstu pomáhali. Plahočila nebo neplahočila jsem se za uznáním? Uznání přece každého potěší. Jenže k tomu člověk potřebuje, aby ho občas někdo praštil přes prsty. Ta rána bolí, ale očišťuje. Člověk se zvedá a zase se lopotí. Za uznáním? Za svým cílem? ...? Za tím, co má rád.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 08.03.2001

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA