PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vyznání Jaromíra Dadáka

Člověku, který překročil 70 a 50 let se mu intenzivně věnuje, je jasno: lidové umění bylo, je a vždy bude krásné, životaplné a okouzlující svou prostotou, upřímností, mnohotvárností, barvitostí - v té nejautentičtější podobě i v podobě citlivě stylizované, zpracované. Když se s ním setkáš a hned napoprvé tě zaujme, když je začneš poznávat a nedá ti, abys je nechtěl poznávat víc a víc, pak se mu nedá odolat, nedá se od něj odejít, nedá se, nemít je rád. Jednou provždy se stane voňavým kořením tvého života, ať se rozhodneš pro jakoukoliv profesi, ať tě ta profese zavede kamkoli na světě.
Narodil jsem se ve Znojmě, ale vyrůstal jsem na Valašsku - na Vsetíně. Vysokou školu jsem studoval v Brně. Všude mne lidové umění obklopovalo: tehdy ještě hojné valašské dřevěnice jsem navštěvoval už v sedmnácti letech a zapisoval jsem "živé" tance a písničky. A v Brně? Ihned mne "zaujal" Moravský soubor lidových písní a tanců Cardy Juráška, který mne pak "vtáhl" do tehdy jím čerstvě založeného BROLNu. Pro doktora Vetterla jsem zase dělal "průzkumné výpady do terénu" na jižní Moravu. A potom rozhlas Ostrava - moje poznávání se rozšířilo na oblast Slezska a Horních Kysuc. "Ruční" zápisy i dokumentární rozhlasové nahrávky, úpravy pro rozhlasové vysílání, pro soubory. A spousta nádherných lidí, se kterými jsme zapisovali, kteří nám zpívali, hráli a tancovali, a ukazovali, kolik krásy, půvabu, moudrosti je v lidovém umění skryto a co všechno by se ztratilo, kdybychom je nechali upadnout v zapomenutí.
Věnoval jsem se a doposud se věnuji vážné hudbě: jako dirigent, skladatel, jako ředitel filharmonie, pracovník profesních institucí vážné hudby, jako manažer festivalů soudobé hudby - ale lidového umění jsem se nikdy nevzdal. Stále listuji ve zpěvnících, stále je studuji, zamýšlím se nad jeho funkcí v dnešní době, zpracovávám je a přednáším o něm.
Proč? Protože lidové umění má stále mnoho příznivců. Nic na tom nemění skutečnost, že se "ze života" přeneslo na pódium. Musí se však podřídit jevištním zákonům a musí být perfektně prezentováno. Každý chodíme na výstavy, do divadla, na koncerty "vážného" umění. Chodíme za kulturou. A věřte, v celosvětovém měřítku patří do kultury to "lidové" stejně, jako každé jiné dobré umění! I proto je moje vyznání o vztahu k němu takové, jak jste si právě přečetli.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 08.03.2001

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA