Počátkem února oslaví významné životní jubileum pan Josef Režný ze Strakonic, který se zde narodil 2. února 1924. Již v dětství zkoušel jako malý chlapec hrát v různých menších hudebních spolcích klasickou hudbu. Ovšem první kontakt s dudáckou muzikou a folklorem měl v roce 1942. Hrál totiž v Dudácké kapele Jiřího Malkovského na basu. V tomto období sbormistroval také pěvecký sbor Palla.

V roce 1949 založil Josef Režný ve Strakonicích Prácheňský národopisný soubor písní a tanců a vedl zkoušky. Významnou podporou byl úspěch, který soubor záhy získal v okresním kole s posvícenským pásmem. V jeho Prácheňském souboru na první dudy začal hrát Jindřich Jindrák, který pak v roce 1950 se sólovou hrou postoupil až do ústředního soutěžního kola.

Josef Režný se v těchto letech setkal s prof. Karlem Plickou, který mu naznačil cestu. Jeho rada byla v umění poznávat a vyhledávat prameny lidového umění v terénu, sbírat písně, tance, zvyky a studovat historii regionu. Výsledkem prvních cest do terénu bylo mimo shromážděný materiál také natočení dokumentárního filmu o jeho sběratelské práci na Prácheňsku s názvem Hrály dudy.

Vedle náročné práce se souborem se Josef Režný v roce 1955 stal metodikem lidové umělecké tvořivosti. Posléze byl jmenován členem Ústředního poradního sboru pro lidovou hudbu v Praze a stal se jeho předsedou. V roce 1955 začal po vzoru Strážnice iniciovat podobné národopisné slavnosti ve Strakonicích. Podle jeho programového záměru se uskutečnil 1. ročník Jihočeských slavností, jehož součástí bylo první setkání 14 dudáků v roce 1955. Druhého ročníku se zúčastnilo již 40 hráčů na dudy, a tak byla založena tradice dudáckých festivalů ve Strakonicích.

Josef Režný tehdy také ve spolupráci s Národopisným oddělením Národního muzea a Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV uspořádal výstavu o vývoji dud a dudácké hudby. V letech 1958 - 1961 vedl ve Strakonicích kromě národopisného souboru také kurzy hry na dudy. Prácheňský soubor navíc získal v roce 1961 jeho přičiněním zázemí v nově postaveném strakonickém kulturním domě.

Tradice dudáckých festivalů se výrazně změnila v roce 1967 uspořádáním 1. ročníku Mezinárodního dudáckého festivalu, na jehož přípravě se podílel jako předseda programové rady. Politickými vlivy byl po roce 1968 zaměstnán mimo Strakonice, konkrétně ve Volyni, jako správce Městského muzea a také mu bylo znemožněno dále pracovat v místní kultuře. Také ve Volyni vyučoval v letech 1971 - 1974 hru na dudy. Zde uspořádal v roce 1978 podle vlastního libreta se spolupracovníky muzea a z muzejního rozpočtu velkou mezinárodní výstavu dud s názvem Dudy a dudáci s množstvím exponátů z domova i z ciziny, která měla také hodnotný doprovodný program. Přípravné práce na této výstavě a především na výstavním katalogu J. Režného přiměly nejen k hlubšímu studiu zahraniční literatury a pramenů o dudách, ale také k navázání a rozšíření kontaktů s řadou domácích i zahraničních odborníků a institucí. To vše vedlo k široké publikační činnosti J. Režného, zvláště po odvodu do důchodu v roce 1984.

Z celé řady jeho publikací jmenujme alespoň Školu hry na české dudy (vyšla v roce 1981). Tato kniha se stala učebnicí na mnoha hudebních školách a pomocníkem pro samouky. Obsahuje také konstrukční nákresy, podle nichž je možno české dudy vyrobit.

Ve své kulturní, výchovné a publikační činnosti ani v důchodě Josef Režný nepřestal. Mimo jiné kulturní aktivity přispěl radami a pomocí k nalezení cesty ke kořenům lidové kultury mnoha folklorním souborům nebo národopisným skupinám, mimo jiné též skupinám Lužických Srbů v tehdejší NDR. Od roku 1992 je zván do blízkého Rakouska nebo Německa jako poradce pro výuku hry na dudy. Stále vede zkoušky Prácheňského souboru, s nímž dodnes cestuje na méně náročná vystoupení a trpělivě snáší výstřelky podstatně mladší členské základny.

Josef Režný oslaví v roce 2004 nejen své 80. narozeniny, ale jeho Prácheňský soubor písní a tanců své 55. výročí založení.

Oběma jubilantům vyjadřuje své srdečné blahopřání výbor Folklorního sdružení ČR i široká folklorní veřejnost.

[Editace článku: uživatel č. 372] Přehled návštěvnosti