PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Masopust v jihočeských Doudlebech

Časopis Folklor 1/2004
Tímto příspěvkem Vás chceme naladit a vybídnout k návštěvě jihočeského masopustu v Doudlebech. Sotva se totiž přehoupne Nový rok, už je tady svátek Tří králů. Vánoční období končí a začíná období masopustu. A to už je nejvyšší čas oprášit masopustní propriety a začít se připravovat na poslední masopustní neděli. To je pro členy Národopisného souboru Doudleban velmi náročné období, které skončí v úterý před Popeleční středou.
Již tradiční Růžičková mládenecká koleda musí "vyrukovat" v plné parádě - 12 koledníků jako 12 apoštolů. Koledu vede Matka neboli Caperda. Na jejím obleku bude 365 třásní jako je dní v roce, v ruce ponese cep na důkaz toho, že první lidé jím chléb dobývali, a na zádech bude mít zvoneček. To proto, aby se koledníci Matky netrhli a jako ovce ji následovali a ani v mlze se neztratili. Koledu bude doprovázet Moučnej, nebo také Rybnikář, který nese sekyru a lopatu. Sekyrou proseká led, aby mohl ryby nalovit, lopatou chléb do pece vsadí a chlebem a rybami obslouží koledníky. Oblekem koledníků jsou civilní tmavé šaty opásané šerpou. Hejtman a Rychtář nosí šerpy přes ramena, ostatní kolem pasu - tím se odlišuje šlechta od poddaného lidu. Šerpa sama značí roucho Ježíšovo a barvy bílá a červená zem, odkud koledníci pocházejí.
Hejtman ponese halapartnu, na kterou napichuje špek, který se vykoleduje. Halapartna představuje kopí, které probodlo Ježíše Krista. Hejtman si vždy staví halapartnu na nohu, protože koledníci nemají nikde domovské právo, tak si staví halapartnu na své. Rychtář má právo neboli feruli. Ta je na jedné straně rozdělena na 4 díly - 4 světové strany, na druhé na 5 částí jako 5 světadílů. Bez práva se Rychtář nemůže za koledníky zaručit, ani je trestat. Konšelé mají pušku, aby mohli pro bratry koledníky nastřílet zvěř, kdyby koleda zabloudila, aby nezahynula hladem. První tancmajstr tančí s holí ovázanou červenou stuhou a na levé ruce má připevněn myrtový věneček. Pšeničný, Žitný a Ovesný nosí pytel na obilí, které vykoledují. Toto vše si musí koledníci řádně připravit a vědět, co která věc značí. Během koledy se může stát, že se koledníků někdo zeptá a pokud nezná koledník správnou odpověď, musí ho Rychtář na místě potrestat.
Všichni koledníci budou mít klobouky ozdobené pestrými růžičkami - jako je pestré kvítí našich luk. Růžiček je 365 jako dní v roce. Klobouky budou také ověnčeny jalovcem, který představuje Kristovu trnovou korunu a pěti červenými růžičkami - jako bylo pět ran Krista Pána. Bílé a červené pentličky na kloboucích označují krev a pot Krista Pána.
A už je tady večer před koledou. Muzikanti si opakují oblíbené písničky doudlebských hospodářů i Červenou růžičku..., na kterou koledníci zatáčejí a roztáčejí kolečko. Děvčata připevňují na klobouky jalovec a pentličky a naposledy kontrolují růžičky a ostatní kolednické rekvizity. Rychtář si připomíná, kde se jaká písnička bude hrát, kde bude "tiché" kolečko, protože v tom domě někdo bohužel zemřel a koledníci si připomínají, že kolečko se zatáčí vždy doprava - po slunci. (Po slunci i proti slunci, po vodě i proti vodě, po větru i proti větru hledá koleda Hejtmana, když se jí ztratí.)
V neděli ráno se koledníci scházejí v osm hodin ráno. Koleda může začít. Diváci a hosté se jistě i letos sjedou z daleka i blízka. Rychtář s Hejtmanem na jejím začátku odejdou ke starostovi pro povolení k provádění masopustní koledy. Po návratu Rychtář všem ukáže právo, ve kterém bude zastrčen svazek obilí, převázaný červenou pentličkou. Koledníci budou mít povolení. Na to Konšel vystřelí z pušky a to bude znamení pro všechny, že koleda vychází. První tradiční kolečko se udělá na šťastný návrat. Druhé bude patřit hostinskému se žádostí, zda se koleda po skončení může zpět do hostince vrátit. Hostinský jistě svolí a koleda zamíří k dalšímu stavení. Jakmile koleda přijde před dům, uhodí Matka cepem o zem, koledníci oběhnou kolečko a zatočí se na místě. Muzika hraje známou lidovou píseň Červená růžičko, proč se nerozvíjíš...
Toto kolečko děláme pro pana hospodáře s paní hospodyní tohoto počestného stavení a prosíme je o štědrou koledu. Věrtel ovsa, věrtel žita, drobet mouky na vdolky pro ty naše pacholky. Až od vás odcházeti budem, za všechno vám pěkně poděkujem. Po tradičním přání Moučnej převezme koledu a zavýskne. Rychtář poděkuje za štědrou koledu a zve pana hospodáře s hospodyní na večer do přástek. A Tancmajstr hned připomíná: ...přeslici nechte doma, příst se nebude. Pokud je hospodář opravdu štědrý a kromě koledy připraví i pohoštění, vytočí Tancmajstr hospodyni a muzika zahraje oblíbenou píseň. Kolečko se roztočí a koleda pokračuje dál.
Tak to půjde dům od domu až ke kostelu. Tam se přijde tichým průvodem bez muziky. Židé a různé maškary, které koledu doprovázejí, zůstávají stát v uctivé vzdálenosti od kostela. Zde koleda nastoupí do řady, všichni sundají klobouky a pomodlí se Otče náš... a Zdrávas Maria... a pokloní se před křížem. Pak si nasadí klobouky a zatočí tiché kolečko, za své bratry koledníky, kteří do koledy chodili a nyní na zdejším hřbitově odpočívají.
Další kolečko - již s muzikou - bude pro pana faráře. Velebný pán nejenom věnuje koledu, ale jistě přidá i pár slov napomenutí a požehnání. Za to mu koledníci zazpívají píseň Doudlebský kostelíček.... A potom už koledníci kolečko roztočí a pokračují v masopustní obchůzce. Znovu se přidávají masky a cháska nezvedená - židi. Kde se mihnou, nebude o srandu nouze - tu někoho posypou moukou, tady se snaží jiného strčit do pytle, občas prodají hospodáři jeho vlastního králíka, kterého vytáhli v nestřeženém okamžiku z králíkárny apod.
A tak to půjde až do poledne, kdy nastane zasloužená chvíle oddechu. Ale po necelé hodince bude zase čas pokračovat. Koledníky bude ještě čekat půl vesnice a setkání se Slaměnou koledou. Ta se na první pohled bude lišit hlavně výzdobou klobouků, protože Slaměná koleda jsou ženáči a to pestré kvítí na kloboucích už jim uvadlo a nahradila ho sláma. Rychtář Slaměné koledy bude zkoušet členy Růžičkové koledy. Na své otázky dostane správné odpovědi. Bude chtít dotazování ukončit a ohlásí poslední otázku. Ale tu nastane smůla pro mládeneckou koledu. Dotázaný koledník odpověď nezná. Co s ním? Potrestat!!! Za to, že takovou hanbu koledě způsobí. Na to obě Matky zkříží cepy, Rychtář se zeptá koledníka, jak chce být trestán - vesele nebo smutně? Vesele, zazní odpověď! A tak je to s muzikou. Koledník oběhne kolečko a složí hlavu mezi cepy. Oba Rychtáři ho vyplatí právem "na tvrdo" s patřičnými průpovídkami, které zabaví všechny diváky okolo. A pak už bude Růžičková koleda propuštěna k dokončení koledy.
Po večeři se všichni sejdou v místním hostinci, kde začnou přástky. Ještě kolečko všem, na které se během dne nedostalo a bude následovat věneček, při němž ženy a dívky zaplatí za tanec s Tancmajstrem a tím vrátí mužům to, co za ně v předcházející bálové sezóně utratili. A veselá zábava bude pokračovat do časných ranních hodin.
V úterý se Růžičková i Slaměná koleda společně s Mečovou koledou souboru Úsvit předvede v Českých Budějovicích. Za velkého zájmu diváků se všechny koledy sejdou na náměstí s primátorem, požádají o povolení a předvedou svá kolečka. Primátor samozřejmě koledování povolí a přidá i štědrou koledu. Krátká zastávka u kostela s modlitbou a požehnáním a koledy se rozcházejí do ulic, kde roztočí kolečka do podvečerních hodin. Pak koledníci rychle nastoupí do autobusu! V hostinci Na ostrově v Plavě je již budou čekat. Bude to poslední možnost, jak se ještě dobře najíst, napít a poveselit se. Až do Velikonoc budeme podle tradice držet půst. Naši předkové to měli dobře vymyšleno. Před příchodem jara se tak zbavili přebytečného zimního tuku a nepotřebovali k tomu žádné speciální diety, jako my dnes. V úterý před půlnocí masopust končí. Za zvuku pohřebního marše bude Masopust slavnostně pochován. Nastává Popeleční středa a to už se nesmí, dle staré lidové tradice, ozvat ani tón.
To vše Vás, milí čtenáři, čeká v Doudlebách o letošním masopustním víkendu, v neděli 22. 02. 2004. Přijeďte, budete vítáni.

Mirka Dürnfelderová

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 19.02.2004 v 11:08 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA