(Vyšlo též v časopise Rytmus života, 2. září 2003. s. 18 a 19)

Ta polka se hraje na celém světě. Angličané jsou přesvědčeni, že jde o anglickou píseň, Američané přísahají, že je americká, Němci zas, že německá. Ale polku Škoda lásky... napsal Čech, rodák ze Zbraslavi, která je dnes již částí Prahy. Nyní se zde každý rok v září koná festival Vejvodova Zbraslav.

Narodil se 28. března 1902 v rodině s dávnou muzikantskou tradicí. Už jeho otec a děd měli své kapely, složené ovšem z amatérů. Slovo amatér, ale neznamená, že snad kapela byla nekvalitní - naopak.

Jaromír se učil od šesti let na housle a ve čtrnácti se začal učit také na křídlovku. Od patnácti už hrál v otcově kapele. Když roku 1921 nastoupil na vojnu, dostal se k vojenské hudbě 10. pluku. Přestože ho přesvědčovali, aby u vojenské hudby zůstal natrvalo, neudělal to. Vrátil se domů a záhy nato převzal po svém otci vedení Zbraslavské kapely.

Brzy se ukázalo, že soubor má malý repertoár. To byl pro Jaromíra podnět, aby začal skládat sám. Už v roce 1927 napsal první verzi orchestrální skladby, kterou nazval Modřanská polka. O dva roky později ji dopracoval a záhy se polka začala hrát i v okolí Zbraslavi. Kapelníci se sháněli po notách, a tak Jaromír Vejvoda rozepsal noty, textař Vašek Zeman dodatečně napsal slova a píseň Škoda lásky... vyšla v nakladatelství Jana Hoffmana - vdova. Vejvoda dostal honorář 150,- Kč. Polka se šířila doma i za hranicemi. Roku 1939 ji koupilo americké nakladatelství Shapiro Bernstein.

V Americe dostala polka nový anglický text a jméno Beer Barrell Polka. Říkali jí také Roll out the Barrells čili Vyvalte sudy podle začátečních slov textu. Pod tímto názvem se proslavila v době 2. světové války mezi vojáky britsko - americké koalice. Zpívali ji ale i Němci - pod jménem Rosamunde. V USA dostala polka ještě jeden název: Here Comes the Navy (Přichází námořnictvo) a používala se pro nábor do námořnictva.

Skoro ve všech zemích, kam se melodie Škodovky dostala, si ji přivlastňovali jako svoji písničku. Generál František Fajtl, jeden z československých letců v Británii za 2. světové války, vzpomínal, že se jednou dostali do rozepře kanadský a britský letec. Kanaďan prohlašoval, že Beer Barrell Polka je kanadská - vždyť si ji všichni zpívají, Angličan oponoval, že je samozřejmě anglická (vždyť si ji všichni zpívají). Do hádky zazněl nesmělý hlásek jakéhosi vojáčka, který tvrdil, že je to bohužel jinak - písnička je německá a jmenuje se Rosamunde. Chudáka málem ztloukli, až se do věci vložili Češi a vysvětlili všem, že polka je ryze česká. Dobrá, pravil Angličan, když mu přeložili text, melodie je výborná, ale kam se ten váš český text hrabe na anglický. A tak Britové vyhráli alespoň v něčem.

Škoda lásky samozřejmě není jedinou skladbou, kterou Jaromír Vejvoda složil, i když je jednoznačně nejslavnější polkou na světě. Vejvoda má na kontě přes sedmdesát skladeb, například: Kdyby ty muziky nebyly..., Já ráda tancuju... a spoustu dalších. Doslova žil hudbou. Skládal často v noci, a aby nebudil rodinu, brnkal si melodie svých šlágrů tichounce na housle. Za dne samozřejmě zkoušel na klavír.

Kapelu na Zbraslavi vedl Jaromír Vejvoda až do roku 1948, kdy se změnami ve společnosti skončila jeho kapelnická živnost a on si musel najít práci. Byl pak skladníkem v Elektropřístroji Modřany, ale popravdě řečeno, jeho znalosti elektrikářských potřeb byly a zůstaly mizivé. Aby v práci vydržel, pomáhali mu kolegové z kapely, kteří byli v podniku také zaměstnáni. V šedesátých letech se vrátil ke své kapele, která mezitím dostala název Zbraslavanka, ale jen jako dirigent. Jezdil pak se svou hudbou po Československu, ale dostali se i do zahraničí.

Jaromír Vejvoda chtěl jen jedno: Aby se jeho písničky líbily, aby přinášely lidem radost a potěšení. Pokud se mi to aspoň trochu podařilo, potom měl můj život smysl a neprožil jsem ho nadarmo, říkal. Zemřel 13. listopadu 1988, ale jeho skladby znějí dál - především Škoda lásky, kterou zpívají v různých úpravách od Finska, kde je písní vánoční, přes Japonsko až po Brazílii.

[Editace článku: uživatel č. 372] Přehled návštěvnosti