|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
Náš rozhovor s Milanem Zelinkou...Časopis Folklor 2/04
 Nilan Zelinka Koncem měsíce ledna oslavil své významné životní jubileum Milan Zelinka z Brna. Práce pro vlastní soubor Májek a Májíček a nyní i pro folklorní soubory v Jihomoravském kraji a pro představitele folklorních festivalů CIOFF v celé naší zemi je pro jubilanta životním posláním. Jsem rád, že Milan byl ochoten ve svém velkém časovém zaneprázdnění vyšetřit pár chvil na sepsání odpovědí na několik mých otázek.
Milane, nejprve moje i naše společné srdečné blahopřání k Tvému životnímu jubileu. Určitě je to vhodná příležitost k rozhovoru. Jsi vedoucím souboru Májek, pracovníkem Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a nyní také tajemníkem Krajské kanceláře Folklorního sdružení ČR pro Jihomoravský kraj. Začněme souborem Májek. Zajímavá na něm je nejen skutečnost, že v Brně prezentujete (a velmi dobře) folklor kouzelného luhačovického Zálesí, ale také další (velmi rozsáhlé) společenské, výchovné a kulturní aktivity. Můžeš nám to trochu přiblížit?
Popravdě řečeno nevím jak začít. Ono to bude asi nejlepší od začátku. V roce 1963 jsem zakotvil v Dětském souboru písní a tanců ZK ROH První brněnské strojírny (dnešní Dětský soubor lidových písní a tanců Adolfa Pištěláka).
Tam jsem se pod vedením Adolfa "Dolfy" Pištěláka naučil nejen tančit, ale i jiným dovednostem, které se mi dnes hodí. Seznámil jsem se zde s tanečníky a choreografy, manželi Věrou a Jindřichem Kovářů, od kterých jsem se naučil co je to folklor. Olda Krejčiřík má zase na svědomí moje hlasivky a vztah ke zpěvu a hudbě. U Pištěláka v souboru jsme tančili vše od Uralu po Holandsko.
Od roku 1970 jsem až do vojny chodil současně do dvou souborů pondělí, čtvrtek - brněnská Poľana a v úterý ve středu a v pátek k Pištělákovi. V tom stejném roce mi Jindřich Kovářů nabídnul účast na školení "Valašského instruktorského sboru". Tady jsem se poprvé setkal s Karlem Pavlištíkem a Icou - Jiřím Pospíšilem, kteří mne mnoho naučili a stali se mi vzory.
Na prvním školení nás Zdenka Jelínková seznámila s luhačovským Zálesím, a mně bylo v ten okamžik jasné, že to je ta oblast, kterou chci dělat. Díky Zdence Jelínkové, jejím školením a radám, jsem se s touto oblastí seznámil velice důvěrně.
V dubnu 1974 vznikl soubor Májek. Protože jsme dostali od Dolfy do vínku kroje , ve kterých jsme tančili, náš repertoár tvořilo Valašsko, Východní Slovensko, Kopanice a Uherskobrodsko, luhačovské Zálesí a později ještě Malá Haná. Časem jsme se specializovali na luhačovské Zálesí, Valašsko a Malou Hanou. V té době soubor vedl Jirka Marhold spolu s Bronislavem Vlachem. Po odchodu Jirky do Prahy jsem Broňovi pomáhal a v roce 1982 jsem založil dětský soubor Májíček. Od roku 1984 vedu oba soubory sám.
V roce 1992, když nám zrušily závodní klub, jsme se stali občanským sdružením. V roce 1997 se mi podařilo získat pro soubor do dlouhodobého pronájmu kulturní dům, a tak se snažíme spolu s přáteli ze souboru vymýšlet a realizovat různé akce a pořady, mezi které patří např. soutěž O nejšmakovnější koláč, Živá encyklopedie folkloru, Černovický zpěváček, Vánoční koledování s Májkem, Burza folklorního materiálu atd.
To byly tvé osobní i souborové cesty a aktivity. K tomu jistě potřebuješ dobré kamarády a nadšené, věci oddané souboráky. Výsledky Vaší práce dokazují, že je kolem sebe máš. Podívejme se nyní na Tvé zapojení do činnosti Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Zkus však čtenářům přiblížit, čím se ty osobně v ústavu zabýváš, na kterých projektech (zajímavých pro soubory a jejich vedoucí) pracuješ?
V roce 1989 se soubor Májek stal jedním ze zakládajících členů Sdružení přátel folkloru v Brně. To vzniklo z popudu Jana Miroslava Krista. Byl jsem zvolen místopředsedou a po odchodu J. M. Krista z funkce jsem "zdědil" předsedování a vedení festivalu. Moje setkání s J. M. Kristem patřilo mezi "osudová setkání”. Získal jsem přítele, kamaráda i rádce, který dokáže sdělit i ty někdy ne zrovna příjemné informace. Když J. M.Krist přihlásil brněnský festival do CIOFF, začal jsem s tehdejším ÚLK spolupracovat jako zástupce festivalu. Po odchodu ředitele ÚLK dr. J. Jančáře do důchodu jsem se stal vicepresidentem České národní sekce CIOFF.
Jan Miroslav Krist již pracoval v ÚLK jako odborný pracovník.A byl jedním ze spolutvůrců videoencyklopedie "Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska" (10 dílů na 14 videokazetách), později realizoval řadu "Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR" a druhou řadu "Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Mužské taneční projevy" (6 dílů na 6 videokazetách). Právě v té době jsem dostal nabídku ke spolupráci.. Dnes mám v NÚLK na starosti videodokumentaci I. řady "Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR" (8 dílů na 17 videokazetách).a II. řady "Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR - Technologie lidového stavitelství” (2 díly na 2 videokazetách). S J. M. Kristem spolupracuji na projektech "Lidových tanců”, které řídí on a já mu pomáhám, když je to potřeba.
Další část mé práce v NÚLK tvoří kontakt se Zdenkou Jelínkovou při přebírání materiálů, které předává do ústavu ve Strážnici.
Myslím si, že první řada "Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska" je mezi soubory již známá a velkým přínosem je pro tanečníky i druhá řada "Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Mužské taneční projevy". V mnoha případech, zvlášť pro soubory, které zpracovávají zvykosloví mohou být zajímavé některé části z první řady "Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR".
Můžeš tyto informace případným zájemcům doplnit o to, kde se dají tyto zajímavé ediční výstupy sehnat?
K dnešnímu dni vyšly výše uvedené řady a počty videokazet. Ke každé kazetě je přiložena doprovodná publikace, ve které jsou např. u tanců uvedeny jejich popisy a notace.
Vše si mohou soubory objednat prostřednictvím www.stránek Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici www.ulk-straznice.cz, nebo poštou na adrese: Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Zámek, 696 62 Strážnice.
Před časem byla zřízena v Brně pro jihomoravský kraj Kancelář Folklorního sdružení ČR. Můžeš pohovořit o tom, jaké má poslání, jak ty osobně hodláš její činnosti rozvíjet a v čem se mohou již nyní vedoucí souborů z tohoto kraje na Tebe obrátit?
V roce 2001 získalo Sdružení přátel folkloru v Brně do pronájmu část kulturního domu v Černovicích na ulici Charbulova 3. Zde vznikla kancelář, zasedací místnost, příležitostná zkušebna pro soubory a několik učeben či kluboven. Po skončení první etapy oprav začala budova sloužit též jako Regionální pracoviště FoS ČR pro Jihomoravský kraj.
Výhledově je náplň činnosti této kanceláře velice rozsáhlá a ne vše se daří realizovat tak rychle, jak bychom si přáli. V první fázi jsme začali předáváním informací z JMK na regionální sdružení (máme jich v kraji celkem pět), předloni proběhlo školení pro vedoucí souborů o hospodaření souborů a evidenci majetku (12 souborů již využívá počítačový program na evidenci krojů a inventáře). Daří se nám umísťovat některé z jihomoravských souborů na festivaly v sousedních zemích, s nimiž máme dohodu. Jsou to festival v Košicích a v polské Legnici.
V letošním roce připravujeme školení pro vedoucí souborů z Jihomoravského kraje. Zastupujeme soubory v "Jihomoravské radě dětí a mládeže". V rámci možností poskytujeme informace o projektech a možnosti čerpání finančních prostředků z grantů JMK. MK ČR, V4 a EU. Cílem kanceláře je prezentace folklorních souborů a projevů tradiční lidové kultury, konzultační činnost, odborná spolupráce a pomoc při zajišťování akcí souborů a festivalů, školení, seminářů, tvůrčích dílen. Dokumentace činnosti folklorních souborů a projevů tradiční lidové kultury na území JM kraje. Spolupráce s muzei, kulturními a vzdělávacími institucemi na území kraje .
Je nám jasné, že to ještě nějakou chvíli potrvá než se podaří rozběhnout vše tak, jak bychom to rádi viděli fungovat. Prioritou pro mně v této oblasti je obstarání finančních prostředků v takové míře, aby mohl začít pravidelně fungovat sekretariát kanceláře a tím by vznikl základní předpoklad toho, aby se soubory mohly kdykoliv na nás obrátit se svými problémy. Dosud to obstarávám vše sám a v kanceláři nebývám vždy k zastižení, často bývám na různých komisích a úřadech nebo na služebních cestách.
Kancelář je na adrese, kterou jsi již uvedl. Doplníme ještě telefonní e-mailové spojení a časy, nechci říkat úřední hodiny, kdy je možné se zde na příp. konzultaci s tebou
setkat. Pokud soubory nebo i jednotlivci mají zájem o konzultaci nebo se poradit, mohou se obrátit na kancelář telefonicky či faxem na čísle 548 535 765, e-mailovou poštou na adrese spfvb@quick.cz. Osobní návštěvu doporučuji předem dohodnout na telefonu 603 420 017, který mívám u sebe stále. Můžeš závěrem prozradit Tvé životní a pracovní krédo?
Mám své motto: Není na světě člověk, od kterého bych se neměl co naučit!
Děkuji za rozhovor, přeji zdraví a pohodu i naplnění všech pracovních přání ku prospěchu folklorních souborů a folklorního a festivalového hnutí v jihomoravském kraji i v naší zemi.
František Synek Diskusní fórum čtenářů |
|
