V sobotu 15. listopadu 2003 se ve velkém sále Domu kultury ve Vsetíně uskutečnil slavnostní galaprogram k 60. výročí založení Souboru valašských písní a tanců Vsacan. Tento pořad plný muziky, zpěvu a tance byl koncipován jako hudebně taneční svita o pěti větách, které připomínaly jednotlivá období v historii souboru, kdy v čele cimbálových muzik stály výrazné osobnosti hudebního světa a zásadním způsobem ovlivnily nejen jeho hudební výraz, ale i celkový umělecký směr a vývoj Vsacanu. Byli to Rudolf Duda, Luboš Skládal, Antonín Bařinka, Milan Mlčák a Luděk Dobrovolný. A s nimi jedním dechem musím vzpomenout i lidového vypravěče a jednoho ze zakladatelů Vsacanu Aloise Cepka a zpěvačky Jarmilu Šulákovou a Zdeňku Straškrabovou.

V každé větě, která se na jevišti odvíjela, Vsacan nabídl divákům to nejlepší, co za 60 let vytvořil, ať vlastními silami (choreografové M. Ekart, V. Pavelka) či ve spolupráci s takovými osobnostmi, jakými jsou Jiří Pospíšil, Jan Čumpelík, Jiří Hrabal, Zdeňka Jelínková, František Hlaváček aj. Jejich umělecký rukopis a tvůrčí práce zůstanou se souborem Vsacan spojeny natrvalo. Nebyli sice nikdy tak říkajíc "kmenovými souboráky", ale věnovali mu tolik času, že jim Vsacan doslova přirostl k srdci. Zvláště Jiřímu Pospíšilovi se Valašsko, jak sám říká, stalo druhým domovem. Spolupráce mezi ním a Vsacanem trvá již více jak 40 let. Začala na poli choreografickém - Starodávný, Mateníky, Řemesla a pokračovala činností skladatelskou. Pro Vsacan napsal muziku k snad nejúspěšnější umělecké kompozici O zbojníku Vojtkovi, na jeho hudbu vzniklo další veleúspěšné programové číslo Svatojánské ohně a jeho nejnovější dílo - taneční a hudební obrázek Pocta Leoši Janáčkovi měl při tomto slavnostním galaprogramu svou jevištní premiéru.

V prologu, kterým se tento pořad chýlil ke konci, se Vsacan ještě jednou vrátil na začátek šedesátileté historie. Už tehdy vznikl tanec Zbojnický. Prošel za ta léta různými úpravami, tancovaly v něm celé generace vsacanských tanečníků, své umění v něm dokazovala řada sólistů, ale zbojnický stále zůstává klenotem, který svou dynamikou, rytmem i tanečním uměním vždy nadchl.

Tóny nádherné muziky a oku i duši lahodícím tancováním vyvrcholila oslavná svita k šedesátinám vsetínského uměleckého kolektivu. Dlouhotrvající potlesk spokojených diváků byl odměnou všem generacím Vsacanu, které se během večera objevili na jevišti (zakládajícím členům souboru, střední generaci či soudobým tanečníkům a muzikantům).