Národní píseň! Já v ní žiji od malička. V národní písni je celý člověk, duše, okolí, vše, vše. Kdo roste z národní písně, roste do celého člověka. (Leoš Janáček)

Těmito slovy vyjádřil Leoš Janáček svůj vztah k národní písni a soubor Ostravička z Frýdku - Místku nám na svém koncertu Jarní píseň na Lašsku, který se konal 2. dubna 2004, dokázal, že národní píseň opravdu roste do celého člověka, že formuje člověka a že lidová píseň a tanec jsou stále živé a neustále se vyvíjejí.

Koncert byl milým přivítáním jara, otevřením duší kráse lidové písně, tance, kráse jarní přírody. Nádherně se prolínaly promítané výjevy z jarní přírody do tanců a navozovaly tak kouzelnou a přesvědčivou atmosféru - například kuňkající žába v rybníku a do toho kuňkající a skákající žabáci - kluci! Nebo plazící se had a do toho had malých dětí různě se proplétajících.

V programu vystoupili i sólisté - zpěváčci lidových písní, kteří nám dokázali, že Ostravička je líheň vynikajících zpěváků (ale i tanečníků).

V druhé části programu, věnované jarním zvykům, jsme pomyslně prošli obdobím od zamykání zvonů a vyhánění Žida až ke Svatojánským ohňům, čarování a k hrám mládeže kolem nich. Zase se tady skvěle podařilo propojit videoprojekci s dobře nasvíceným jevištěm tak, že jsem měla pocit skutečného ohně a atmosféry kouzel a čar.

Co na závěr, co dodat? Byla jsem a budu vždy vděčným divákem Ostravičky pro jejich chuť, elán, umění, radost z toho, co dělají a kterou jsou schopni předávat divákům... Děkuji a přeji všem a hlavně vedoucím Marušce Novákové, Radce Kulichové a dalším hodně sil do další práce a ještě moc tak krásných koncertů - pro nás diváky je to potěšení.

[Editace článku: Jana Holáňová] Přehled návštěvnosti