V edici Folklorního sdružení ČR a v edici kraje Vysočina vyšel Zpěvník horáckých písní po lidech sebraných Míly Brtníka. Tento zpěvník je možno objednat u Horáckého folklorního sdružení: Mgr. Eva Pejchalová, Na Bradle 948, 582 91 Světlá nad Sázavou, kraj Vysočina, horfos.svetla@seznam.cz, tel.:605 271 019 a 569 456 596. Popřípadě bude k dostání také na sekretariátu FoS ČR.

Jedná se o 31 publikaci v ediční řadě FoS ČR a především o životní dílo pana Míly Brtníka.

Ceník:
pro veřejnost a nečleny FoS ČR 490,-- Kč,
pro platící členy FoS ČR a členy HORFOS 390,-- Kč

Třetí a nejobsažnější publikace byla vydána v edici Folklorního sdružení ČR (31. svazek) a v Edici Vysočiny za podpory Fondu Vysočiny. Je to zpěvník nadmíru krásný a podnětný. Byl vydán dle celoživotní rukopisné sbírky Miloslava Brtníka z Jihlavy. Knihu, již s krásnou obálkou L. Michalovičové vezmete s patřičnou úctou do svých rukou, těžko prolistujete za jeden večer. Zřejmě vám nebude stačit jeden den. A opravdoví znalci budou zde na 360 stranách formátu A4 studovat 320 shromážděných horáckých lidových písní z Jihlavska, Telčska, Dačicka, Třebíčska, Pelhřimovska a Poličska, které doplňují notové záznamy skřípácké muziky z Velkého Beranova, určitě dnů nebo večerů několik.

Z úvodních stran se dovíme nejen řadu zajímavostí o osobnosti sběratele, zapisovatele i upravovatele horáckých písní v jedné osobě (sepsala E. Pejchalová), ale také o horácké hudební lidové kultuře, písních a hudbě (napsal L. Fučík). Samotný autor pak čtenáře vítá osobitým třístránkovým pojednáním o Horácku, z něhož na vás dýchne nejen kouzlo, proměnlivá krása a podmanivost tohoto největšího národopisného regionu v České republice, ale také výrazný, přesně určitelný vztah M. Brtníka k svému Horácku a jeho historii, kultuře, přírodě i lidu.

Jednotlivé horácké písně jsou v publikaci řazeny dle určených oblastí abecedně a dle zvyklostí uvádějí také informaci o interpretu (jméno, příjmení, věk, místo a rok zápisu). Zhruba v polovině zpěvníku věnuje autor několik stránek historii, kulturní tradici a významu skřípácké muziky. Jednak je to pojednání J. Uhra z knihy "Hledání křídel" o hudbě Josefa Havrdy z Velkého Beranova, a pak jeho vlastní stať o skřípácké muzice na Jihlavsku. Po těchto článcích následují notové zápisy hry skřípácké muziky k různým příležitostem (k požehnání, svatební, selské a beranovské pochody, skřípácký tuš, marše, beranovské valčíky a lendlery, jakož i polky, třasáky, husarská, hačó).

Předsedkyně Horáckého folklorního sdružení E. Pejchalová v závěru své statě na záložce obálky čtenářům sděluje: Míla Brtník je pokračovatelem Zdeňky Jelínkové. Doslova vydupali Horácko ze země. Vyškolili řadu vedoucích souborů, vdechli jim nadšení a lásku k horáckým tancům a písničkám. Míla Brtník je právem v kraji nazýván "tátou horáckého folkloru".

Opravdu mu za to, za jeho práci, pedagogickou i uměleckou činnosti, i za tento krásný zpěvník patří náš velký dík. (František Synek)