PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Rosénka a CM Stanislava Gabriela

Morava je odjakživa úrodná na skvělé hráče a vzhledem k dorůstající generaci dětských muzik si je pražská folkloristická obec ráda poslechne. Podle úvodu na tištěném programu tentokrát šlo o kapelu z Uherskohradišťska, která hraje od roku 1992, navázala na odkaz dolňáckých cimbálových muzik, zejména starého "Hradišťanu" doby Jaroslava Staňka a strážnické "CM Slávka Volavého".
Dále cituji už přesně: "Muzika ctí odkaz předešlých generací lidových muzikantů a snaží se o svůj vlastní muzikantský přínos formou aranžérských úprav či dokonce skládáním vlastních písní." Oboje dělá vynikajícím způsobem, přidává svoje mládí a zápal, přesněji podpal v provedení, které je strhující a věrné. Při zpěvu a hře je na ni potěšující pohled. Dívčí sólistka se brzy stane dědičkou pojmu uherskobrodských zpěvaček. Má na něj v barvě hlasu a podání, na technice zjevně pracuje, aniž ztrácí regionální kolorit. Navíc je na ni velice příjemné podívání. Kromě samozřejmého zakotvení muziky v domácím regionu jsem se potěšila "Písněmi z Balkánu". Primáš se nenechal zvábit příležitostí k blýskavé technice, která se projevuje až do zběsilosti někdy i u renomovaných kapel, zato vystihl taneční i písňový rytmus a tempa balkánského repertoáru. Souznícím partnerem mu byl klarinetista.
Pražská "Rosénka", velká i malá, mezi něž bych vklínila viditelně i slyšitelně střední věkovou kategorii, je tradičně skvělá a precizní. Obě choreografky zjevně pracují v duchovním tandemu, nemají nouzi o nápady a humor je provází na každém kroku. Ve všech složkách respektují věk interpretů, včetně mezidobí 15 let, kdy se z dětí stává chasa. Radostí je velká "Rosénka", kde poznáváme dospělé tváře včerejších nováčků. Blahopřeji i Krejčovým. Malá muzika má ještě před sebou kus cesty, včetně samostatného zpěvu, ale pod nohy hraje dobře, sama tanečně cítí.
Folklorní soubor Rosénka Městské části Praha 6 a Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, 12. listopadu 2004, Městská knihovna 19.00 hodin.

Barbora Čumpelíková

Zveřejněno 18.03.2005 v 10:04 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA