Hlavní lázeňská sezóna začíná ve většině českých lázní v květnu. Její zahájení bývá slavnostní a obvykle je doprovázeno každoročním vysvěcováním pramenů jako ohlasu lidového obyčeje otevírání studánek. V Luhačovicích se v současné době hlavní sezóna zahajuje pravidelně ve druhém květnovém týdnu.

Tradice otevírání léčivých pramenů se odehrávala již v době před sto lety v návaznosti na svátky letnic. V eseji nazvané "Mé Luhačovice" vzpomínal etnograf Antonín Václavík, narozený v Pozlovicích v roce 1891, jak probíhalo zahajování lázeňské sezóny v době jeho dětství: "...Vzpomínám také květnového otvírání "kúpelů", kdy se před kapličkou sv. Alžběty sešlo kromě domácích lidí mnoho přespolní venkovské mládeže z celého Zálesí. Od mladé zeleně radostně se odrážely rudé šátky a pestré fěrtůšky Zálešaček, jakož i "nanuděné" sněhobílé mládenčí košile, přes něž měli oblečeny hustě gombíčkované fialové vesty. V kapli byla sloužena slavnostní mše, při níž zpíval sbor zpěváků z Luhačovic neb Vizovic za sladkého doprovodu orchestru. Nám, dětem z okolí, se to velmi líbilo, jen jsme nemohli pochopiti, proč vlasatý dirigent tolik zpěvákům hrozí a k smíchu s sebou natřásá. Stejně jsme nemohli pochopiti, proč před kaplí sedící "pán hrábje z hrábjenkú" byli při mši ceremonielně okaďováni a proč se jen jim dávalo z velikého misálu "obtúlat evandělium". Kadidlo, kytičky konvalinek, jimiž byla ozdobena mládež obojího pohlaví spolu s pokřikováním ptactva, kromě sladkostí, prodávaných nedaleko kaple a pití "slanice", tvořily podstatu slavnosti."
Koncem osmdesátých let 20. století prosadila myšlenku obnovení otevírání pramenů Věra Haluzová s folklorním souborem Malé Zálesí. Sestavila folklorně-dramatické pásmo, které probíhalo formou průvodu od pramene k prameni. Autorka při tvorbě pásma transformovala téma obchůzky královniček, se kterým se ještě v devatenáctém století pojil mnohem starší obyčej čištění studánek. K tomuto účelu stvořila symbolickou postavu Vodolenky - strážkyně léčivých pramenů, jejímž doprovodem jsou družičky ve věnci. V jejich rolích se vystřídalo několik generací dívek z Malého Zálesí. Nejmenší děvčátka ze souboru nesla košíčky naplněné jarními květy a lístky, které cestou rozhazovala po lázeňských chodnících jako o Božím těle. V pásmu byly zakomponovány jak chlapecké prvky vyvolávání z tradiční jízdy králů, tak zemité figury policajta a písaře, které s osobitým humorem kořenily dění u pramene, vysvětlovaly divákům léčivé vlastnosti minerálních vod a způsoby jejich použití v lidovém léčitelství. Věře Haluzové se podařilo pomocí syntézy motivů letničních zvyků z různých míst Moravy vytvořit jedinečný folklorně-dramatický útvar a položit základ novodobé tradice. Slavnost získala značnou popularitu a na nedělní otevírání pramenů se do Luhačovic začalo sjíždět stále více návštěvníků ze širokého okolí.
Po roce 2000 se začala rozvíjet užší spolupráce Malého Zálesí s farností a scénář otevírání pramenů byl novým vedením souboru mírně pozměněn. Z "otevírání" pramenů se stalo "svěcení pramenů". Průvodu se svěcením pramenů se zúčastňují luhačovičtí farníci, nechybí ministranti i hasiči s korouhvemi a prapory. Doplňují je skupiny krojované mládeže z několika folklorních souborů i s muzikanty. Průvod začíná po slavnostní nedělní mši u pramene svatého Josefa, pokračuje lesní cestou k Ottovce k pramenu Františka Šťastného a kolem Jurkovičova domu k Vincentce. Při každém zastavení požehná kněz prameni a poté proběhne krátký folklorní program. Poslední zastavení průvodu se koná u kaple svaté Alžběty na lázeňském náměstí. Tím se slavnost zahájení hlavní lázeňské sezóny vrací ke svým kořenům, protože právě mší u kaple svaté Alžběty sezóna začínala ještě za panství hrabat Šeréniů.

V novém tisíciletí se otevírání pramenů rozvinulo do třídenních kulturních slavností zahájení hlavní lázeňské sezóny. Tradicí se staly sobotní besedy u cimbálu v sokolovně, které připravuje mladá muzika Zálesí. Letos půjde o zajímavé setkání souborů ze zlínského kraje, které se zabývají folklorem luhačovického Zálesí. Beseda má název "Setkání na luhačovickém Zálesí" a zúčastní se jí kromě domácího souboru také Rozmarýn z Újezdce u Luhačovic, Kašava ze Zlína a Světlovan z Bojkovic.

Vyvrcholením oslav je neděle, zasvěcená lidové hudbě a tanci. Po dopolední mši a svěcení pramenů bývá odpoledne v Luhačovicích věnováno koncertu folklorních souborů, které se zúčastnily průvodu. Koncert hostů je malým folklorním festivalem, na který zveme přátele Malého Zálesí jak ze Zlínského kraje, tak z celé republiky a - zcela v duchu stoleté tradice setkávání Čechů a Slováků na půdě Luhačovic - ze Slovenska. V posledních letech jsme hostili například Podpoľanec z Detvy, Kvietok ze Zlatých Moravců, pražskou Kytici, Krušnohor z Chomutova, Slovácký krůžek Tvrdonice, Vlčnovjan a Šohájek z Vlčnova, Handrlák z Kunovic, valašský soubor Klobučan, Omladinu z Martinic na Hané, Kuřátko z Bánova, Světlovan z blízkých Bojkovic a mnoho dalších folklorních souborů a skupin.

V letošním roce se nedělního programu mimo jiné zúčastní slovenský soubor Trenčan, valašský soubor Portáš z Jasenné, Rozmarýn z Újezdce u Luhačovic a Vysočánek z Hlinska. Ti všichni ozdobí svojí přítomností spolu s místním souborem Malé Zálesí průvod svěcení pramenů i odpolední koncert. Po něm bude následovat program Hradišťanu nazvaný, jak jinak, než "Voda má..."