PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Karlova ulice

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Karlovou ulicí od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Původně vycházela přímo z náměstí jako pokračování ul. Bartolomějské od pardubické tvrze. Když Vilém z Pernštejna po požáru r. 1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, byla cesta na jih uzavřena, otevřena Pražskou branou jen na západu. Chrudimská cesta ztratila na významu, končila u Městské řeky, přes kterou v době míru byl dřevěný most. K bráně, později Zelené, se jezdilo po břehu řeky kolem jihozápadního rondelu, kde je dnes budova bývalého Okresního úřadu. Vznikající Karlova ul. probíhala po okraji zátopového území – Olšinek. Po druhé straně byly zahrady, kde si držitelé gruntů ve městě stavěly stodoly, pro něž nebylo ve vnitřním městě místo a kde byly požárním rizikem. Časem tu vznikaly rozsáhlejší dvory, jako obecní dvůr, původně Markvartovský, který ležel tam kde se stýkaly ulice Žitná a Jindřišská s Karlovou, dnes Arnošta z Pardubic. Karlova ulice dostala jméno r. 1882 podle "pana Karla", zámeckého úředníka, který při ulici vlastnil v letech 1507-1517 dvůr. Obytná stavení vznikala až v 19. století, proto se jižní části Karlovy ulice říkalo Nová. Elektrárna v ulici postavil Ing. František Křižík r. 1904 a r. 1911 ji převzalo město, podnikalo a vydělávalo. Většina ulice byla obestavěna přízemními domy, někde ještě s lepenkovou krytinou. Od r. 1929 stojí na začátku ulice moderní nová reálka dle projektu arch. Machoně, dnes Střední a vyšší škol elektrotechnická. V oblouku proti počátku Anenské ulice stál dvoupatrový dům z 20. let 20.stol. V jeho suterénu svého času bylo stálé loutkové divadlo, pak až do asanace jakási modlitebna. Na počátku 70. letech 20.stol.byl na Karlovu ulici „dočasně“ sveden průtah od severu na Rychlodráhu, dočasnost trvá dodnes. V 70. letech došlo asanaci staré Karlovy a přilehlých ulice. Zmizela změť domků, dvorků a zákoutí. Nahradila ji moderní výstavba Karloviny, bohužel s několik nevhodnými výškovými panelovými domy. R. 1979 byla Karlova ulice bez ohledu na historii a tradici rozdělena na dvě části nově pojmenované: severní se stala ulicí Karla IV. a jižní kolem elektrárny a místa býv. Karlova dvora až na konec Sladkovského ulice ulicí Arnošta z Pardubic (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Podřízené štítky:

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.


Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA