PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Bílé Předměstí

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Bílé předměstí - historická část Pardubic, na východní straně opevněného Města či Města v ohradě. Původně bylo stísněno mezi opevněním a Chrudimkou, proto se mu říkalo Malé předměstí nebo také Mýtské. Dnes se převážně rozkládá na pravém břehu Chrudimky. Založil je r. 1507 Vilém z Pernštejna. Z Města se na ně vycházelo Bílou branou, podle ní bylo později pojmenováno na rozdíl od Zeleného předměstí. Původní levobřežní Bílé předměstí chránily proti útoku z východu a od severu další dvě brány: Sedlářská, na začátku Labské ulice a Mejtská za Chrudimkou. Oficiální městskou částí se stalo při číslování domu v letech 1770/71 a je jí dodnes i když se tento název běžně mezi lidmi neužívá. Mnoho lidí je ani nezná, ač je má v občanském průkazu. Dnešní rozsáhlé předměstí vzniklo ze dvou částí, vlastního Malého předměstí kolem Bělobranského náměstí s Labskou ulicí a dosti vzdáleného panského dvora Vystrkov s rozsáhlými pozemky na východě. Obě oddělené části spojovala vysokomýtská, dašická, cesta od konce 16. stol. Postupnou zástavbou přeměněná na dnešní ulice: Mezi mosty a Štrossovu. Z cesty vysokomýtské odbočovala na sever ulička k cihelně při ní bylo již r. 1507 bylo 16 stavení - Na Ležánkách, v nejstarším urbáři nazývaná dokonce Předměstí u staré cihelny. V sousedství vznikla hospodářská část Na Vrtálně. Další rozptýlená zástavba vznikala podle Sezemické cesty, podél Haldy, dnešní Husovy ul., na jejím konci, lidově zvaném Židov, bývala samostatná ves Bukovina připojená společně se vsí Lhotkou r. 1531 k Pardubicím a r. 1770 zahrnutá do Bílého předměstí. R. 1563 předměstí mělo 78 stavení, r. 1611 82. Za třicetileté války bylo z nich 72 zničeno, ale r. 1770/71 zde bylo již 117 domů a r.1 846 170 domů s 1478 obyvateli. Bouřlivý rozvoj nastal od konce 19. stol. podle velkorysého regulačního plánu Vilové čtvrti a Okrouhlíku. Vznikl široký čtvrtkruhový pás nových čtvrtí vymezený od r. 1891 na severovýchodě Pracovnou. Patří k němu Bubeníkovy sady Vystrkov s raabizační osadou Familie přejmenovanou po r. 1945 na Slovany. Vystrkov od r. 1880 samostatná část, byl v 50. letech 20. stol. spojen s Bílým předměstím administrativně, když již tyto části byly stavebně propojeny v jeden celek s převáženě nízkopodlažní zástavbou. Ul. Na Drážce ve své severní části odděluje Bílé předměstí od připojené části Studánka, na jejímž katastru je i sidlistě Dubina. Oddělenou částí Bílého předměstí zůstávají Hůrka s Bělobranskou Dubinou na pozemcích zaniklé Lhotky. Při dělení Pardubic na obvody bylo Bílé předměstí nešťastně rozděleno mezi obvod I, III a IV. Jako celek mělo dle sčítání r. 2001 11521 obyvatel a 1633 domů (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Seznam archiválií (0):


Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA