PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Popis a historie hradu Starý Jičín [ Historie (archivní dokument) ]

POPIS A HISTORIE HRADU:

č.r. 8-1683
Zřícenina hradu Starý Jičín
č. parcely 505 o.p.,
k.ú. Starý Jičín

Počátky hradu se spojují s ochranou zemské cesty do Polska v 1. polovině 13. století. Hrad s okolím získal před rokem 1240 dvořan Přemysla Otakara I. Arnold z Hückeswagenu. Z tohoto roku je první bezpečně doložena zmínka o hradu Starý Jičín. Po pánech z Pňovic, předků pozdějšího rodu Žerotínů, se stali majiteli panství páni z Kravař, kteří zde do roku 1408 pravidelně sídlili. Zřejmě již roku 1433 hrad připadl Ctiborovi z Cimburka, po něm se vystřídali Jindřich z Boskovic, Petr od sv. Jiří z Pezinku, Jan z Kunovic a páni ze Žerotína. Těmto bylo roku 1621 panství zkonfiskováno. Z dalších majitelů připomeňme Ditrichštejny, rod Zenonů z Dannhausenu (1706-1772), do roku 1906 hrabata z rodu Seilernů. Hrad značně utrpěl za 30-leté války, ale jeho opravdový konec je možno spatřovat v novostavbě barokního zámku (1724-1726) ve vsi pod hradem. Od té doby hrad postupně chátral, i když se v jeho některých částech až do roku 1780 bydlelo. Hrad je roku 1806 popisován jako starý, neobydlený, neobyvatelný a zřícený. Během 19. století se z hradu stala ruina, o kterou již v průběhu 19. století projevovali romantický zájem umělci, posléze ve 20. století různé, vesměs vlastivědné, spolky.

K zakonzervování zdiva však došlo až ve 2. polovině 20. století. Tyto zabezpečovací zásahy jsou však od 80. let 20. století stále problematičtější. V 90. letech snaha rekonstruovat alespoň část areálu vyústila ve značně diskutabilní, spíše romantickou, dostavbu věže první hradní brány a další sporné zásahy.

Zřícenina hradu podélné dispozice s okrouhlou věží na jihu a čtverhrannou na severozápadě zabírá protáhlý vrchol kopce. Hradní jádro bylo doplněno systémem opevnění, který na jihu vybíhal v příhradek - podlouhlou dělovou baštu, na severu byl uzavřen širokým barbakánem. Vlastní hradní jádro, silně protáhlé ve směru sever - jih, mělo na jižní straně válcovou věž, od níž se táhly směrem k severu obytné palácové budovy. Toto schéma sasko-hesenského (nebo také franckého) typu hradu bylo v průběhu 16. století obohaceno o další objekty. Dlouhý hradní palác se táhl při západní hradbě podél celého nádvoří, na východní straně bylo přistavěno dvoupatrové renesanční křídlo s velkými okny, pod nimiž byla v parkánu situována malá zahrádka. Těmito úpravami se značně zúžilo neširoké hradní nádvoří, které pak bylo dlouhé asi 80 a široké cca 8 m. Renesanční stavební úpravy (prováděné za Žerotínů) jsou z umělecko-historického hlediska nejvýznamnější etapou vývoje hradu.

Při archeologických výzkumech byly objeveny architektonické články, kamenné zdobené prvky a keramické kachle, které naznačují uměleckou náročnost renesančních úprav. Opevnění hradu zabezpečovala hradební zeď se střílnami a cimbuřími prolomená několika branami. Při první hradní bráně stála hranolová dvoupatrová věž, zachována doposud. Má valeně zaklenuté přízemí, v patrech jsou menší okenní otvory a klíčové střílny. Novodobá střecha (1995-1996) je valbová, krytá šindelem, prolomená půlkruhovitými vikýři. Ostatní části hradu jsou dochovány značně torzovitě, z palácových budov zůstaly pouze obvodové zdi místy do výšky 2 patra a část valeně klenutých suterénních prostor.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stary-jicin.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 18.03.2010 v 12:18 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA