PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie města Rudolfova [ Historie (archivní dokument) ]

První písemná zmínka o těžbě stříbra v okolí pochází z roku 1385, k intenzivní báňské činnosti však došlo až ve 2. polovině 16. století. Zhruba šedesátileté období produktivní těžby mělo nepopiratelný význam pro rozvoj celé oblasti.
Rudolfov se ve své době zařadil vedle Jáchymova a Kutné Hory k nejvýznamnějším kutištím v Čechách, z výnosů z dolování postavilo město Č. Budějovice Černou věž. Díky rudolfovskému stříbru mohla také být v Č. Budějovicích zřízena jedna ze čtyř královských mincoven v Čechách. Úspěšné období korunoval roku 1585 Rudolf II. výsadní listinou, podle níž se hornické sídliště stalo svobodným horním městem s rozsáhlými privilegii. Nové skutečnosti vyjadřoval i znak a název města udělený k poctě císaře.
V té době měl Rudolfov více než 250 domků a patřil k velkým jihočeským městům. Nejslavnější období jeho historie bylo ukončeno za českého stavovského povstání roku 1619 násilnou formou, město bylo vypleněno a privilegia Ferdinandem II. odňata.
Památek na tuto dobu zůstalo v Rudolfově poskrovnu. Všechny šachty, štoly a jejich haldy, které měly na vznik a podobu města největší vliv, jsou dnes ukryty pod povrchem zahrad a sadů.
Hlavní dominantou města je dodnes mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554-83 jako protestantský chrám. Druhou dominantou je budova někdejšího báňského úřadu (dnes sídlo městského úřadu) s renesanční výzdobou a věžičkou. V dolní části města stojí renesanční zámeček, vystavěný těžařem a podnikatelem Janem Hőlzlem ze Sternsteinu, později několikrát přestavovaný, v letech 1776-89 sloužil pro účely armády, dnes je to sídlo firem. Na protější straně údolí se na okraji lesa, již na katastru Hlincovy Hory zachoval tzv. Lustenek, měšťanský dvorec přestavěný na malý zámeček, později využívaný jako hájovna děkanského polesí. V okolí hráze Královského rybníka, v minulosti využívaného pro napájení náhonů důlních zařízení, se zachoval měšťanský dům a řada domů malebné maloměstské zástavby.
V současné době má Rudolfov i s místní částí Hlinsko 2375 obyvatel.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.rudolfov.terms.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.08.2004 v 15:30 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA