PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie obce Kunžak [ Historie (archivní dokument) ]

Kunžak vznikl na křižovatce obchodních cest.
Jeho nejstarší částí je Velké Podolí, vedle něho teprve ve 13. století byla založena nová osada. Byla založena německými kolonizátory, ale v budoucnu má toto místo ryze český charakter.
Za nejstarší dochovanou písemnou zprávu o existenci Kunžaku se pokládá latinsky psaná listina z 20. května 1288. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč.
Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku.
Král Vladislav II. udělil městu právo výročního trhu a povýšil jej na město. Dobytčí trhy se zde konaly až do roku 1948.

Kunžak měl také právo várečné. Pivo se zde vařilo ještě na počátku 20. století.

Kunžak měl i právo hrdelní, měl svůj soud i šatlavu. Hrdelní soud byl v Kunžaku až do doby císaře Josefa II.

Roku 1556 postihl Kunžak velký požár. 16. století v době Zachariáše z Hradce bylo pro Kunžak zlatým věkem. Rozvíjela se řemesla, obchod.
Byly založeny rybníky Komorník a Zvůle. 30-ti letá válka přinesla zkázu, vojska plenila obce, vypukl mor, šírily se požáry. Kunžak málem zanikl.
Oživení nastalo v 70. letch 17. století. Byl oživen obchod, tkalcovství, opraveny cesty.

Chmurné 17. století skončilo pro Kunžak změnou vrchnosti. Novými pány se stal rod Podstatských z Lichtnštejna.

V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů.

Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia.

Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel.

V roce 1836 se zde poprvé hrálo ochotnické divalo a hrálo se česky. Koncem 19. století se začala rozvíjet spolková činnost.

Název obce
Jméno samo se objevilo poprvé roku 1288 v podobě Cunsek, což je starý tvar Königsecke. První část názvu Kuniges ( = Königs) znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot. Takže jméno Königseck znamenalo královský klín (výběžek, cíp).
Král Přemysl Otakar se pokusil patrně založením Kunžaku vytvořit tímto "královským klínem" jakýsi klín do panství Vítkovců. Vedle nově založeného Kunžaku už dříve existovalo jeho nejstarší předměstí - Velké Podolí.
Jméno Kunžak mělo během vývoje celou řadu podob: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak.
Až od roku 1923 se nazývá Kunžak.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kunzak.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 10.08.2004 v 11:01 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA