PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Putimská fara [ Fara nebo farní úřad ]

Putimská fara je vzácná stavební památka.
V těchto místech byly při archeologickém průzkumu objeveny pozůstatky dřevěných staveb starého dvorce a pohřebiště z 11. - 12. století.
Některé hroby byly vybaveny šperky: bronzovými záušnicemi, stříbrem platovanými, skleněnými korálky a prsteny.
Ve druhé polovině 13. století tyto stavby zničil požár a následně ve 14. století začalo vznikat nejstarší gotické kamenné jádro dnešní fary. Bylo vybaveno kvalitní reliéfní dlažbou zdobených dlaždic a pecí. Zajímavý byl nález dlaždice s motivem dvouocasého lva, který se nalézá též v rytířském sále píseckého hradu a jenž ukazuje na objekt nemalého významu.
Dalšími nálezy byly úlomky keramiky, které vytvořily ucelený soubor ukázky vývoje hrnčířství v 12. a 13. století a jsou zároveň srovnávacím materiálem pro studium tohoto období v celých Čechách. Ostatní části budovy byly přistavovány také v 16. století, patro v roce 1807.

Putimská fara zůstala pustá, bez faráře, od doby třicetileté války. Církevní záležitosti vyřizoval písecký děkan a v Putimi se konaly mše svaté každou třetí neděli. V té době bylo málo kněží a nebylo kým jí osadit.
Fara i kostel tak chátraly.
Putimští stále usilovali o nové osazení fary, protože na mše museli povinně docházet do Písku. Nakonec zvítězil argument dvaceti dvou zemřelých a nezaopatřených osob v Putimi.
Teprve roku 1755 nastoupil nový farář Johan Ackerman.

Putimská fara bývala nejlepší a nejvýnosnější místo na celém Písecku. Měla nejvíce polností - 183 strychů polí a luk.
Farářem byl zde jmenován ten nejlepší, nejschopnější a nejváženější kněz po děkanu píseckém. B
Bylo to vyznamenání a odměna zásluh získaných v kraji nebo v Písku samém.

V letech 1884 až do své smrti v roce 1907 zde působil farář Josef Baar, strýc spisovatele J.Š.Baara, který napsal román o putimském sedláku Janu Cimburovi.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.putim.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 12.08.2004 v 09:41 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA