PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie obce Lhenice [ Historie (archivní dokument) ]

Původně patřily Lhenice, stejně jako celý zdejší kraj, samotnému králi.
V polovině 13. století je však Přemysl Otakar II. daroval i s okolím tehdy nově založenému klášteru Zlatokorunskému, tím se staly majetkem cisterciáckého opatství, v jehož archivních spisech se také dochovala první písemná zmínka o Lhenicích z roku 1283.

Vesnice byla součástí zlatokorunského kláštera až do roku 1420, kdy císař Zikmund zastavil celé zboží Oldřichovi z Rožmberka.
V roce 1437 císař Zikmund zapsal zboží kláštera zlatokorunského s vesnicemi Lhenice, Újezdec, Vadkov a Vodice městu Tábor.
V době předhusitské je také již doložen lhenický kostel a z místní rychty bylo spravováno deset okolních vsí.

V roce 1544 český král Ferdinand I. vydává v Praze listinu, kterou povyšuje dosavadní vesnici Lhenice na městys. Uděluje mu znak, právo pečetit zeleným voskem, svobodu trhu (povoluje konat výroční jarmark na den sv. Jiljí (1. září) s osmi dny a týdenní trh ve středu). Tím se začíná období "městečka" Lhenice.

Za účast na nezdařeném povstání v roce 1547 byly městu Tábor zkonfiskovány některé statky, mezi nimi i Lhenice s vesnicemi Újezdec, Vadkov a Vodice, které koupil hrabě Albrecht z Guštejna na Žirovnici jako poručník po Joštu z Rožmberka.
V roce 1511 Lhenice s okolními vesnicemi byly postoupeny Vilémovi z Rožmberka.

V majetku rožmberského rodu bylo městečko až do roku 1600, kdy jej Petr Vok z Rožmberka postoupil svému úředníku Martinu Grejnarovi z Veveří a na Mysletíně za 500 kop gr.českých.
V roce 1605 vrátil Grejnar Lhenice zpět Petru Voku z Rožmberka, který je připojil k libějovickému panství. Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědil panství Jan ze Serinu a po jeho smrti v roce 1612 se stali majiteli libějovického panství Švamberkové. Petr Švamberk se zúčastnil povstání v letech 1618 - 1620 na stavovské straně a r.oku 620 byl zavražděn. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. panství Netolice se Lhenicemi Janu Oldřichovi z Eggenberka. V držení tohoto rodu bylo městečko až do roku 1719, kdy se jejich nástupci stali Schwanzenberkové.

V roce 1848 zrušeno poddanství, a staletou epochu feudalismu nahradil kapitalismus. Městečko je svobodné a v roce 1849 se stává částí podkrajského úřadu, který má sídlo v Prachaticích. Od roku 1855 jsou Lhenice částí nově vzniklého netolického okresu, a od roku 1868 jsou připojeny do správy prachatického okresu, jehož součástí jsou vyjma válečných let do dnes.

V roce 1945 osvobodila městečko 26. pěší divize armády spojených států. Po útrapách druhé světové války začalo městečko rozkvétat do dnešní současné podoby.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.lhenice.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 12.08.2004 v 11:59 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA