PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Kostel sv. Václava [ Kostel nebo katedrála ]

První zmínky o kostelu sv. Václava v Lokti se datují rokem 1240. Tehdy řemeslníci a rodiny hradní posádky získali pod hradním svahem vlastní farní kostelík, zasvěcený českému národnímu světci sv. Václavu. Z dochovaných písemných pramenů však již nelze s určitostí rozlišit, zda církevní stavba byla hradní rotunda nebo městský kostel. Roku 1247 udělil král Václav právo k městskému farnímu kostelu pražskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří při něm založili špitál, poprvé v pramenech připomínaný v roce 1305. Až do roku 1293 byl kostel v Lokti ve věcech církevních podřízen faře v Sedlci. Teprve v roce 1325 se u kostela objevuje vlastní plebán. Tehdy král sliboval, že dá postavit novou svatyni na lepší, důstojnější místo, protože starý kostel přiléhal těsně k hradnímu obvodu. K tomuto zásahu však nikdy nedošlo.

Do obrazu pozdně gotického Lokte zasáhla výrazně znovuvýstavba kostela, který vyhořel při šlikovkském přepadu města v roce 1473. Iniciátor tohoto požáru Matyáš Šlik zahájil pak vlastním nákladem rekonstrukci chrámu a určil jej ve své závěti za rodové pohřební místo. Všechny práce na stavbě a zařízení byly ukončeny v roce 1490, kdy byl znovu zasvěcen. Téhož roku byl kostel vybaven velkou stříbrnou monstrancí a následujícícho roku byl tu ještě zavěšen veliký kříž, který se nedochoval.

Poměrně malý pozdně gotický kostel začal nevyhovovat rozměry a pozměněným nárokům na reprezentaci katolických měšťanů, přestože byl na konci třicetileté války nově zařízen. Stalo se tak po roce 1647, kdy zde koupila matka majitele panství v Dolním Chodově Viléma z Planckenheimu dědičný pohřeb za 100 tolarů. V roce 1676 získal kostel přístavbu boční kaple nadací měšťana Michala Geyera, v roce 1701 byla pak zahájena velká přestavba, která znamenala zejména novou úpravu presbyteria a věže se šnekovým schodištěm.

Po požáru v roce 1725 musel být kostel radikálně přestavěn. Novou stavbu projektoval Wolfgang Braunbock a stavbu pak dokončil jeho syn Ondřej. Kostel ve stylu baroka byl znovu otevřen roku 1734. V souvislosti s přestavbou kostela byl upraven i přilehlý starý terasovitý hřbitov na hradním svahu a hřbitovní branka ústící za kněžištěm do Kostelní ulice. Roku 1757 na hlavní oltář přibyly sochy zemských patronů od Jakuba Eberla. Od tohoto roku prakticky až do současnosti neproběhly v kostele žádné radikální změny vyjma nových fasád a střechy.

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Další objekty v okruhu do
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Loket.cz

AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 08.11.2021 v 20:34 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA