PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Minulost obce [ Historie (archivní dokument) ]

O celé řádce možných sídel od Lejšovky až po Újezd se nezachovaly žádné písemné důkazy, jen kusé pověsti. Jsou potvrzeny jediné dvě vodní tvrze - na labském ostrově Smiřice rybníky obložený Kaltouz.

Na základě všech okolností, které lze vzít v úvahu pro odhad doby prvního osídlení krajiny v jižním oblouku Pleského lesa, tedy kartouzské oblasti, můžeme připustit reálný časový úsek spadající do druhé poloviny 10. století a první poloviny století 11.

Doba založení obce není přesně známá. První písemné zmínky o vsi Lejšovce se objevují až v roce 1533, kdy ji dostal při dělení rodinného majetku Mikoláš Trčka z Lípy. Od té doby se na ní vystřídalo více majitelů.

Matyáš z Gallasů od roku 1635, po něm hraběnka Isabela Magdaléna ze Šternberka (1685). Od roku 1792 náležela obec císařské komoře, potom vídeňské bance, baronu Liebigovi a nakonec Nejvyššímu c. k. fondu rodinnému.

Koncem 18. století bylo v Lejšovce šest větších selských gruntů. Dalších patnáct chalup vlastnilo jen nepatrnou část pozemků.

Z válek, které poznamenaly Lejšovku nejkrutěji, byla válka třicetiletá. Z 21 stavení zůstalo obydleno jen sedm. Vesnice byla svědkem bojů mezi Marií Terezií a Fridrichem II. (1745), zúčastnila se selských bouří roku 1775 a nedaleko obce se přehnala válka v roce 1866. Před ní pracoval lejšovský lid ještě na stavbě pevnosti Josefov.

První světové války se zúčastnili všichni muži z obce.

Za nacistické okupace byli dva občané z Lejšovky chyceni na útěku přes hranice a vězněni, jednomu se podařilo uprchnout a do osvobození se skrýval. Druhý se vrátil z koncentračního tábora v Dachau roku 1945.

V Lejšovce se vždy věnovala většina obyvatel zemědělství. Přitom si v období mezi oběma světovými válkami mnoho drobných zemědělců přivydělávalo různými řemesly nebo jako nekvalifikovaní dělníci, nejvíce ve stavebnictví, zvláště v letech 1918 až 1930. Tou dobou bylo v obci dvacet zedníků.

Dne 23. 8. 1989 byl v Lejšovce při velikém parnu oheň; vyhořela čísla popisná 15 - J. Hlušička, 16 - A. Cejnarová, 14 - K. Hlava, 27 - J. Samek, 38 - J. Fabián, 26 - M. Jandíková.

1890 - na konci roku sčítání lidu - 319 obyvatel
1895 - založen v Lejšovce Sbor dobrovolných hasičů
1899 - proběhlo sčítání lidu: 148 mužů, 152 žen, mimo obec 23, celkem 323 obyvatel; narodilo se 58 dětí, zemřelo 60 lidí

Dne 29. června 1902 proběhl v Lejšovce sjezd sborů dobrovolných hasičů, kterého se účastnilo 14 sborů.

1910 - sčítání: 171 mužů, 164 žen, dohromady 335 lidí
1920 - vybavování knihovny

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.lejsovka.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 13:56 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA