PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

První zmínky o existenci Obědovic [ История (архивный документ) ]

Z písemných pramenů je zřejmé, že ve středověku byly v Obědovicích dvě tvrze. Vzhledem k tomu, že ves byla rozdělena mezi několik majitelů, nelze jednoznačně stanovit ani vlastnické poměry k jednotlivým dílům vesnice, ani ke kterému z nich náleželo tvrziště o rozloze asi 300 metrů čtverečních, jehož pozůstatky jsou patrné ještě uprostřed rybníka zvaného Lednice. Na místě někdejší tvrze - vyvýšeniny vyčnívající asi čtyři metry nad hladinou rybníka - je socha sv. Vavřince, podle níž dostalo tvrziště své pojmenování Vavřínek. Po druhé tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky.

Kdy obě tvrze vznikly, není známo; písemné zprávy o nich jsou až ze 16. století. Z pramenů lze zjistit, že kolem roku 1387 zde vlastnil jeden dvůr s poplužím Jan Zábrdovec. Další popluží náleželo na přelomu 13. a 14. století Zdislavovi, faráři z Kratonoh, a blíže neurčeným bratrům Ctiborovi a Janovi. Majiteli dalšího dvora byli v letech 1398 - 1411 Jiřík a Jan z Obědovic. Z tohoto vladyckého rodu snad pocházeli Čeněk a Přibík, bratři z Obědovic, kteří se po získání braderského statku stali předky Braderských z Obědovic. V období let 1413 - 1464 zde měli majetek Velislav z Dluhodvor, Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic. Roku 1467 vlastnil Obědovice Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova. Jako odmítnutí přešly krátce do vlastnictví Viléma z Pernštejna, který je přenechal Janovi Bartoušovskému z Labouně.

Na některém z těchto dílů byla zbudována tvrz, s níž se však setkáváme v písemných pramenech jako s pustou, když ji roku 1545 Kateřina a Eliška, dcery Jana Turského z Dřevěnice, po smrti svého bratra Viléma prodaly Petrovi Holovouskému z Holovous. Za něho byla patrně tvrz znovu vystavěna a roku 1584 s dvorem prodána hejtmanovi chlumeckého panství Zikmundovi Bořanovskému z Bitýšky, od jehož synů jej roku 1609 koupil Jan Kryštof z Valdštejna na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Tehdy byly Obědovice poprvé spojeny pod jedním majitelem, který přikoupil další díl s tvrzí a třtí díl s dvorem, který v 16. století drželi Dobřenští.

Druhá tvrz byla vybudována na druhém dílu Obědovic, který vlastnili v letech 1534 - 1585 Žitovličtí ze Slivna. Byli v příbuzenském vztahu k majitelům první tvrze, neboť Anna Žitovlická byla provdána za některého z vladyků Holovouských. Roku 1609 koupil tvrz, dvůr i ves Obědovice Jan Kryštof z Valdštejna a již o tři roky později získal statek se dvěma tvrzemi a dvěma dvory Mikuláš Klusák z Kostelce, hejtman na poděbradském hradě. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 mu byl majetek konfiskován a roku 1622 postoupen Václavovi z Vchynic výměnou za kolínské panství. Tehdy se obě tvrze připomínají naposled. Pro dluhy byl pak statek prodán Dobřenským z Dobřenic a nakonec spojen s kratonožským panstvím. Tvrze přestaly plnit svou správní funkci a postupně zanikly.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obedovice.iglu.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 15:24 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA