PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie obce Skřivany [ Historie (archivní dokument) ]

Území obce Skřivany bylo osídleno již v pravěku. Z mladší doby Kamenné pochází nález kulturních jam se střepinami keramiky primitivními nástroji a zbytky dřevěného uhlí. V roce 1909 byly v místním písníku nalezeny čtyři kostry skrčenců ve společném hrobě vybaveném keramikou, kamennou sekerkou a bronzovou náušnicí ze starší doby bronzové.

Nálezy jsou umístěny v muzeu v Novém Bydžově. První jednoznačná písemná zmínka o vsi je sice až z roku 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan, ale historik J. V. Šimák ztotožnil Skřivany s mosty Křivci (pontes Criuci) na řece Cidlině. Ty jsou uváděny v Kosmově Kronice české k roku 1110. K nejvýznamnějším rodům majitelů v 16. a v 17. století patří Zumrfeldové, kterým Skřivany patřily v letech 1552 - 1628. Skřivanská tvrz se výslovně uvádí roku 1628, kdy místní statek koupil Albrecht z Valdštejna. Tento byl po smrti Valdštejna opětovně navrácen roku 1654 Zumrfeldům. Snad kolem roku 1720 byla stará renesanční tvrz radikálně přestavěna na barokní zámek. V témže roce byla postavena zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která zpočátku sloužila pouze pro potřeby zámku a teprve později i obci jako kostel Rodiny Páně. Počínaje rokem 1842 se uvádí zasvěcení svaté Anně. Poblíž kostela stojí dřevěná zvonice nesoucí zvon z roku 1695, jenž byl v noci z 24. na 25.3.2000 zcizen neznámým pobertou. Původně stála starší stavba blíž u kostela, ale po požáru cukrovaru roku 1905 byla přeložena na dnešní místo. Doba vzniku původní stavby se odhaduje po roce 1720. Dříve zde byl ještě druhý větší zvon z roku 1719, který padl za oběť první světové válce.

Z celé řady dalších majitelů se do dějin obce zapsal zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u kterého v letech 1822 - 1829 byl zaměstnán jako vychovatel známý český básník F. L. Čelakovský. Později Skřivany zdědil Gustav Ledvinka, jenž roku 1862 založil při zámku na místě špýcharu malý cukrovar. V letech 1867 - 1868 dal Gustav Ledvinka dle projektu Josefa Niklase zcela přestavět zámek ve slohu windsorské novogotiky.

V roce 1872 koupil skřivanský zámek Adolf Ritter ze Záhony. Ten nechal po velkém požáru 8. dubna 1882 cukrovar přestavět na rafinerii cukru.Od roku 1889 za vlastnictví nových majitelů - Liebigů docházelo k postupnému rozmachu místní rafinerie. V letech 1905 a 1912 rafinerii opakovaně zničil rozsáhlý požár. To umožnilo celkovou modernizaci a přestavbu cukrovaru.

Cukrovar pracoval na vývoz a jeho výrobky byly počátkem 20. století ve světě proslaveny a žádány. Známé homoličky se vyvážely doslova do celého světa. Před 1. světovou válkou zde bylo zaměstnáno na 1200 lidí. Během 2. světové války byla výroba cukru pozastavena a v továrně se vyráběla vojenská technika.Ke znárodnění cukrovaru došlo dne 11. dubna 1948.

Od roku 1977 začala nová kapitola v dějinách skřivanské továrny. Vzniká zde strojní podnik Strojobal.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.skrivany.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 27.08.2004 v 08:39 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA