PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Co prozradily archivy o Kunovských hodech [ Lidové tradice ]

Co prozradily archivy o kunovských hodech
Jak probíhaly kunovské hody v minulosti, třeba v ranném středověku, o tom archivy mlčí. Dá se však tušit, že se slavily na podzim. V době, kdy obilí bylo ve stodolách, utichaly práce na polích a v zahradách dozrávalo ovoce. V době, kdy končil starý a nastával nový zemědělský rok. U starých národů tomu bylo tak od nepaměti, staré Slovany nevyjímaje. V prehistorických dobách to byly oslavy díkůvzdání, při kterých se obětovalo bohům za úrodu, a to bylo doprovázeno nevázaným veselím všeho vesnického lidu. Přesné datum konání kunovských hodů neznáme ani z pozdního středověku, ale určitě to muselo být v září, jak bylo všeobecným zvykem, kolem podzimní rovnodennosti (23 září).
První, doposud známá, písemná a věrohodná zpráva o pořádání hodů v Kunovicích pochází z roku 1537 a je obsažena v listině Hynka ze Zvole, tehdejšího majitele kunovských statků. Z ní se dovídáme, že se hody v Kunovicích konaly každým rokem 8.září, k datu narození Panny Marie. Pozoruhodné na tom je, že jde o termín, kdy se doposud konají hody v Sadech (na Derfli). Neméně zajímavé je také to, že tradice slavení derflanských hodů se dodneška uchovala v kunovském "starém městě" - v té části Kunovic, která úzce s Derflí nejen sousedí, ale má mnoho společného se stavebním rozvojem Kunovic dnešních.
Uvedená listina upravuje robotní povinnosti poddaným a v ní mimo jiného se kunovské obci nařizuje vyšenkovat o hodech jeden drejlink panského vína - to je přibližně 11,30 hl. Na tehdejší dobu měly Kunovice přibližně sedm set padesát duší, to bylo asi půl druhého litru na hlavu. Navíc si musíme uvědomit, že někteří poddaní měli své vinohrady a víno vlastní. Ale panské se o hodech vyšenkovat muselo.
Zajímavá zpráva o kunovských hodech se rovněž nachází v listině z roku 1838 uchované v arcibiskupském archivu v Kroměříži. Tehdejší kunovský farář Augustýn Kuba v ní vybízí představené obce, "...aby se upustilo od pohanského rozveselení, když pošetilá mládež o hodech po městečku zapentlenou ovci při hluku a muzice na nosítkách nosí" - dnes vození berana. "To se dovolit nemůže," - píše se dál v listině "...neb je to hřích a nevšímavost Božího stvoření." Pak farář obecnímu zastupitelstvu navrhuje: "Pakli by to přece někteří samopášníci činit si dovolili, takový do chudinské kase 8 kr. položiti mu dají."
Z minulosti jsou rovněž zajímavá a snad po staletí uchovávaná práva a povinnosti stárků. Dnes už z nich zbyly jen ty části, které ještě dnešnímu člověku něco říkají. Přesto však mnozí Kunovjané už ani neví, co JE TO vlastně za předměty, které stárci nesou o hodovém průvodu. U staršího stárka to je fedro (obdoba znaku práva rychtářského) a má symbol osobního rozhodování. Mít právo posledního slova ve věci konání a jednání mladých spoluobčanů při pořádání místních zvyků a zvyklostí, jakými jsou fašanková obchůzka, stavění máje, jízda králů a pořádání tanečních zábav apod. K tomu právu byla i povinnost osobně odpovídat starostovi za pořádek mezi mládeží. Když stárek uchopil právo do ruky, třeba při rvačce u muziky, bylo to příkazem pro ostatní chlapce splnit jeho vůli a třeba rváče vyhodit z hospody. Znakem mladšího stárka je šavle. Zbraň, která nese symbol ochrany práva stárka staršího. Hodové právo platilo po celý rok.
Úplně jiná symbolika je u stárkyní, tanečnic stárků. Znakem starší stárky je mísa, na které jsou nesena jablka, hrušky a hrozny. To symbolizuje úrodu zahrad, polí a vinic. Tyto dary podzimu se předávají starostovi - a to je právo starší stárky. Předávání darů přírody starostovi je možné chápat také jako projev vděčnosti za to, že jim starosta právo udělil. Obdobou je i předání džbánku či čutory naplněné vínem, to je právem stárky mladší.
Je škoda, že asi za posledních padesát roků se znaky stárků v hodovém průvodu zdobí tak přebujele, že se ani nepozná, co to vlastně nesou. Tolik v krátkosti o tom, co o tradici kunovských hodů prozrazují archivy. Snad by bylo vhodné, aby našim potomkům zbyly z dnešních hodů zprávy podrobnější, aby se o nich mluvilo v obecní kronice, o tom, kdo byl toho roku stárkem. Nakonec nezbývá nic než si přát, aby nám tento zvyk a hodové právo ještě dlouho vydržely.

Dr. Slávek Štěrba

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mesto-kunovice.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 24.09.2004 v 13:56 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA