PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie města Raspenava [ Historie (archivní dokument) ]

Raspenava je v historických pramenech uvedena již roku 1343, ale přesné datum jejího založení neznáme. Víme jen, že první osídlenci sem přicházeli z Lužice, a že název obce v překladu značí "ves na Raspově nivě", je tedy odvozen od vlastního německého rytířského jména. Obec se nejprve rozkládala pouze na levém břehu řeky Smědé, jejíž původní lužickosprbské pojmenování Wietew, uváděné již roku 1539, znamenalo totéž co větev, čili přítok Lužické Nisy. Kdysi nesla tato podhorská ves i jméno Wildenau (divoká niva), snad pro odlišení od obou sousedních obcí na protějším břehu: Luhu (Mildenau - mírná, dobrá niva) a výše ležícího Lužce (Mildeneichen - nivička). V roce 1962 došlo ke spojení těchto tří obcí včetně osady Peklo, která mívala od roku 1784 na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové úřední název Karolinino Údolí. Tak vzniklo město Raspenava, které je jedním z článků souvislého osídlení, táhnoucího se podél řeky Smědé od Frýdlantu přes Hejnice do Bílého Potoka.

Nejvýznamnějším prehistorickým sídlištěm Frýdlantska býval Chlum (495 m n.m.) neboli Hradec (německy Glitbuch nebo Hohen Hein) - nápadná znělcová kupa na severním okraji raspenavského katastru. Archeologové se domnívají, že tehdejší obyvatele tohoto pahorku lze časově zařadit do doby bronzové, snad někdy na přelom druhého a prvního tisíciletí před Kristem. Patřili zřejmě k lidu tzv. lužické kultury. První archeologické nálezy dokumentující již nepochybně etnickou příslušnost obyvatel Frýdlantska ovšem pocházejí zhruba z let 600 - 1200 našeho letopočtu, kdy se zde usadili Slované (Lužičtí Srbové čili Vendové).

Původně zemědělský charakter obce poměrně brzy ovlivnila těžba a také zpracování nerostných surovin. Na soutoku Smědé a Sloupského potoka stál již roku 1512 hamr a železárna zpracovávající nejen místní, ale i dováženou rudu. Významná byla i vápenka na Vápenném vrchu, který je význačnou geologickou lokalitou.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.raspenava.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 02.11.2004 v 15:04 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA