PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Etnografický subregion Doudlebsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Kopcovitá horská krajina Doudlebska na severu hraničí s Českobudějovickem s oblastí Blat, na jihu vyplňuje cíp území končící Šumavou a hranicemi s Rakouskem a Německem.

Historicko-národopisné vymezení
Tradiční název oblasti je odvozen od starého slovanského kmene Doudlebů, kteří zde sídlili v dobách rané české historie. Pohorské Doudlebsko je nejjižnější český region kde se prolíná vliv české a německé kultury.

Společně s Chodskem patří k nejarchaičtějším krajům v Čechách po stránce nářečové, krojové i mnoha dalších.


Lidová architektura
Vesnice na Doudlebsku jsou dnes stavebně nové. Ze starých památek se v nich zachovaly jen velké svobodnické dvorce. Historické prameny dokládají existenci špýcharového domu s gotickými sedlovými nebo lomenými portály.


Doudlebské kroje
Doudlebský kroj je jednoduchý, téměř bez výšivek. Nosil se místy ještě ve 30. letech 20. století. Nejcennějšími částmi jsou svérázné, krásně barevně sladěné, pruhované, ručně tkané látky, z nichž se šily sukně "šerky" a zástěry. (Trvalo několik let, než si děvče vysloužilo na šerku). Délkou sukně sahaly původně nad kotníky, později do půli lýtek. Hlavu halily velké půlkové nebo dýnkové čepce z barevného nebo květovaného hedvábí při kraji zdobené krajkou.

Mužský oblek sestával z plátěné košile, krátkých kožených kalhot, kabátu. Vesta bývala považována za něco novějšího, městštějšího. Pýchou Doudlebanů byl široký opasek zdobený rozštěpeným pavím brkem.


Lidová hudba a tanec
Mnoho hudebních a tanečních rysů má společných s blízkým Prácheňskem. Pozůstatkem středověkých cechovních tanců nožířů, řezníků, kožešníků a bednářů jsou švertance nebo tanec debnárský . Ještě v 19. stol. se zde tančily točivé tance. Na tanečních muzikách na Budějovicku se do poloviny 19. století užíval malý cimbál , který hrával s dudami, houslemi a basou .



Zdroj:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.Folklorweb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Folklorweb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:26 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA