PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Farní kostel sv. Anny [ Kostel nebo katedrála ]

Farní kostel sv. Anny stojí uprostřed vesnice a je poměrně velmi mladý. Dříve stávala na tomto místě zvonice, nejprve dřevěná, jaké je možno ještě dnes vídat na Valašsku nebo slovenských horách a v roce 1701 byla postavena zvonice zděná. Protože kostel sv. Jakuba je za vesnicí a cesta k denním bohoslužbám byla nepohodlná, přikročilo se roku 1777 ke stavbě kaple sv. Anny. Kaple byla přistavena k dosavadní zvonici, která u ní tvořila věž a dodnes slouží po zvýšení jako věž u nynějšího kostela. Kaple byla vystavěna z kamene, klenutá, pět metrů dlouhá a tři metry široká. Měla i kůr a vystupovalo se na něj po schodech, které vedly zároveň i na věž.

Lavice byly do kostela pořízeny v r. 1865. Byly koupeny dubové klády od vrchnosti ve Střílkách za 35 zl. 80 kr. Tesaři je pořezali za 13 zl. Přikoupeno ještě 70 desek měkkých a 9 kop hřebíků. Vyhotovil je Fabián Trnčák, místní stolař, za 55 zl. Řezání klád se tenkrát provádělo povětšině ručně, protože strojní pily nebyly dosud tak obecně užívány. Muselo se k tomu účelu postavit zvláštní lešení, obyčejně někde v břehu. Na něj se kláda položila, jeden z tesařů se postavil na desku nad ni, táhl pilu nahoru a přitlačil, dva stáli pod lešením a táhnutím pily dolů řezali kládu po celé její délce, desku po desce.

Roku 1887 bylo přistoupeno k opravě kostela, hlavně věže. Jednak, že střecha kryjící věžové schodiště byla zchátralá a zatékalo již i za hlavní oltář a pak to vlastně byla ještě dostavba kostela. Když se totiž roku 1847 kostel stavěl, byla za věž ponechána, jak již bylo uvedeno, původní zděná zvonice z roku 1701, která byla ale nižší než střecha kostela, což jistě působilo nepěkným dojmem. Byla tedy v tomto roce opravena střecha a věž kostela dostavěna do nynější výše. Stavbu prováděl stavitel Ryšavý z Kojetína za 755 zl. Když se potom konalo slavnostní svěcení věžního křížku, do věžní báně se vložily pamětní spisy a byla upevněna na vrchol věže, povšimli se někteří z přítomných občanů, že je věž prý poněkud křivá.

Bylo prý to potvrzeno i proměřením a stavitel se uvolil, že závadu částečně upraví a z požadované částky slevil 150 zl. Dnes se nám zdá rovná a tak nevíme, nebyl-li to jenom chytrácký kousek Roštínských, aby získali slevu. Při těchto pracích byla také opravena popraskaná kostelní klenba zaplněním puklin, místy v dosti značném měřítku se jevících. Na návrh stavitele, který došel k názoru, že praskání klenby je důsledkem částečného rozstupování bočních zdí, dovezeny od firmy Wichterle z Prostějova zvlášť k tomu účelu vyrobené železné spinky a jimi zdi k sobě byly staženy, za 107 zl. 33 kr.

Nové varhany byly postaveny varhanářem Mat. Strniskou z Uherského Hradiště v roce 1914 a 3. května téhož roku kolaudovány varhaníkem Petzoldem z Olomouce.1

V roce 1970 byla provedena oprava fasády farního kostela sv. Anny. Náklady s tím spojené byly téměř všechny uhrazeny z veřejné sbírky, kterou po obci prováděli členové lidové strany.

Při opravě byla také provedena výměna střešní krytiny. Byla sundána také báň zakončující věž a byla otevřena. Báň byla prostřelena 16 ranami z kulovnice, nejpravděpodobněji za druhé světové války. Prostřelení nebylo způsobeno nahodile, jednak proto, že fronta prošla přes Roštín vcelku bez střelby a pak také lze soudit dle toho, že střely byly vedeny zespodu, šest z nich proletělo skrz a způsobily ještě otvory v horní části báně. Těmito otvory pak do báně zatékala voda, která téměř úplně zničila staré spisy v ním uložené.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.machara.cz/rostin

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 28.12.2004 v 08:43 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA