Na den svátku Tří králů 6.ledna se scházejí děti z Kovářova k obchůzce po vsi. Převléknou se za Kašpara, Melichara a Baltazara a navštěvují jednotlivé domy, aby zde povinšovaly domácím štěstí, zdraví a dlouhá léta.
O lidových zvycích se dovídáme i z knihy Čeňka Zíbrta, rodáka z Kovářovska, "Veselé chvilky v životě lidu českého", ze které vybíráme:
Oblíbenou zábavou, jejíž původ dlužno hledati v křesťanské legendě o sv. Třech králích, bylo a jest posud chození Tří králů, chození s hvězdou. Staročeská pacholata chodívala "s hvězdou", připomínajíce přiměřenými zpěvy památku Tří králů. Zpěvy ty bývaly dramatisovány a tak vznikaly tříkrálové hry, komedie o Třech králích. Na den sv. Tří králů a dny následující chodil "kantor" (později učitel) od domu k domu ve farní osadě, aby napsal katolickým hospodářům na dveřích nebo na jiném přiměřeném místě svěcenou křídou "tři krále". Psala se pouze písmena začáteční K+M+B, někdy místo "K" také "C". Za napsání "tří králů" dávala se koleda peněžitá, groš i více. Tato dávka, prvopočátečně dobrovolná, stala se ponenáhlu zvykem a později povinností. Kde byla k očekávání značnější koleda, tu se psala ozdobná písmena proplétaná a mezi sebou spojená všelikými větvičkami, lístky a křížky. Za nimi neb pod nimi psal se letopočet. Někde provázel kantora kostelník, který s kadidelnicí v ruce vykuřoval obydlí. Také ministranti účastnili se průvodu jako zpěváci. Když v pozdější době učitelům bylo zapovězeno psaní "tří králů", nechtěli někteří hospodáři odváděti "koledy", namítajíce, že pouze za "psaní tří králů" se platí, a požadovali, aby se tak dělo dále.
manželé Milan a Pavla Škochovi, leden 2005
Na starobylou obchůzku s klibnou a kozlíky navázalo druhý den po tradici Chození s klibnou a kozlíky v Kovářově očekávané chození Tří králů, které v obci udržují samy děti. V chalupách zněla v podání králů Kašpara, Melichara a Baltazara koleda My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám . . . (6.1.2006)
