PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie Polichna [ Historie (archivní dokument) ]

Polichno se rozkládá po obou stranách potoka Šťávnice v malebné dolině či spíše údolí. Obcí prochází důležitá dopravní tepna spojující Luhačovice se světem, a to jak silnice, tak i železniční dráha a daleko viditelným viaduktem. Kolem obce jsou pastviny, pole a dva lesní celky zvané Goliášova a Rybníček. Katastr obce sousedí s katastrem Újezdec u Luhačovic a je zároveň hranicí zlínského okresu s uherskohradišťským. Nejvyšší kopec v obci je vrch Barák 381 m. V obci bylo dříve mnoho lomů s vápencovým pískovcem se zvláštními vápencovými deskami s krystaly. V Kopánkách býval dříve poměrně silný pramen sírné vody zvaný Sirčena. Zemědělský charakter obce tvořily především pastviny s menším procentem orné půdy.
Půdní celky nesou pojmenování na příklad: Dolní Louky, Na Rybníčku, Podhájí, Vsiska, Ledovně, Barák atd.
Polichno je slovácká obec, která se připomíná již v 13. století. Původně stávala trochu jižněji na návrší Vsiska a bývala též samostatným statkem. Z majitelů uvádíme např.: 1373 Ondřej z Polichna, Burjan z Vlčnova, Jan z Vlachovic. Trať Bohdanovy připomíná Bohdana z Polichna v roce 1400. Údolím procházela také vojska Jana Žižky z Trocnova a pod Polichnem se dlouho připomínal dub, pod kterým údajně Žižka obědval. Koncem 17. a začátkem 18. století trpěl celý kraj nájezdy Turků, Kuruců. Zvláště tehdy, když obléhali Uh. Brod, sháněly tyto hordy potravu pro své vojáky po celém okolí, také v Polichně, a to způsobem krajně nevybíravým.
To všechno byl pohromy pro obec, která se z nich dlouho těžko vzpamatovávala. Podobně tomu bylo v dobách třicetileté války i v jiných válečných dobách. Hlavním zdrojem obživy obyvatelstva bylo dříve zemědělství a později jezdilo hodně občanů za zaměstnáním do průmyslných center, především Uh. Brodu a Zlína. V roce 1939 pracovalo v průmyslu 36 obyvatel.
V obci byla dříve kolárna, kovárna, mlýn s pilou i pálenice. Po první světové válce se začínal rozvíjet průmysl v okolí, Do Zlína jezdilo denně v každém počasí na kolech několik občanů za zaměstnáním.
Před rokem 1939 bylo v obci 5 politických stran, z nichž nejsilnější byla strana agrární a sociálně demokratická.
I v Polichně silně pocítili vládu fašistů v letech hitlerovské okupace. Ať to již byly různé sankce proti obyvatelstvu českého původu, dodávky potravin, posílání do Německa na nucené práce, zatýkání občanů to vše vyvolávalo stále napětí v obci. Na fašistické běsnění doplatil svým životem také obyvatel Polichna, komunista Jan Chromek, který zahynul v koncentračním táboře.
Všichni občané toužebně očekávali příchod osvoboditelů. Roku 1945 v noci z 30. dubna na 1. května byla obec osvobozena. Ještě před odchodem Němci vyhodili most přes řeku a kolem 4. hodiny ranní se objevili první sovětští a rumunští vojáci. Radost neznala mezí. Škoda, že v posledních chvílích bojů zahynula i jedna občanka Polichna a za svobodu obce položil svůj život i jeden sovětský voják.
Po osvobození nastal pro občany obce prvořadý úkol opravit a dát co nejdříve do provozu důležitou dopravní tepnu, zničený most.
Po roce 1948 začíná socialistická výstavba obce. Již v roce 1950 bylo v obci zřízeno menšinové JZD, které velmi dobře hospodařilo, uvážíme-li, že výše odměny na jednotku se pohybovala po dobu 7 let v rozmezí 16-18 korun. 13.9.1957 se družstvo stalo většinovým a obec jako druhá v okrese se stala obcí socialistickou.
Hospodaření nového družstva již však nebylo tak úspěšné, objevily se nedostatky v práci, špatná pracovní morálka a jednotka klesala velmi prudce. Teprve od roku 1960 dochází ke zlepšení. Od té doby úspěchy družstva rostly. V roce 1960 dochází ke sloučení družstva s JZD Biskupice pod jednotný název JZD Zálesí, které umožnilo daleko větší využití strojového parku.
V roce 1966 byl na katastru obce veliký sesuv půdy, který sice nezasáhl obec, ale veliké škody udělal na pastvinách a polních cestách. V sousední obci Maršov však byly následky sesuvu katastrofální. Další živelná pohroma, která postihla obec, byla vichříce s průtrží mračen v červenci 1969. Velké množství vody se valilo na obec ze všech stran. Velká vichřice lámala stromy, ničila střechy, úroda na polích byla zničena.
V roce 1969 byla zřízena velmi potřebná čekárna na železniční zastávce.
29.10.1972 došlo ke sloučení JZD s JZD Luhačovice v jen hospodářský celek JZD Zálesí.
Obec roste do krásy. Každoročně dochází k rozšíření a zpevnění komunikací, úpravě chodníků, osvětlení obce atd.
V roce 1975 bylo potřebí zrušit školu 1.-5. postupného ročníku, protože byl nedostatečný počet dětí. Ve školním roce 1974/75 školu navštěvovalo jen 14 dětí. Kromě toho je v obci prodejna potravin, pohostinství, kulturní zařízení, knihovna.
Byla dokončena kanalizace a chodníky, postaveno dětské hřiště, taneční parket, sociální zařízení ke kulturnímu objektu a generální oprava místního rozhlasu.
Občanská výstava po roce 1978 značně stoupla zvláště v lokalitě Paseky, Dolní konec a Za Nádražím. V roce 1978 byla provedena regulace potoka, na které bylo odpracováno i velké množství brigádnických hodin místních občanů. Aktivita při zvelebení obce byla velká. Průměrně na jednoho občana bylo ročně odpracováno 55 brigádnických hodin. Byla však i jedinci, kteří měli odpracováno i více než 100 hodin.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 23.03.2007 v 10:53 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA