Obec Skalka leží na území tzv. Máchova kraje, na pomezí severních a středních Čech, administrativně v Libereckém kraji. Skalka u Doks je malebná osada s roubenými chalupami a zvoničkou.

Skalka, původně Kalek, byla jako panství Bezdězu založena asi ve 13. století. Zmiňuje se o ní roku 1348 i Karel IV. v listině pro Ješka Kluka. Roku 1402 patří již Skalka Berkům a roku 1417 vdově Alžbětě z Klinštejna a po její smrti králi.

Roku 1423 ji daruje Zikmund rytíři Janu Kobylkovi z Kolovrat za pomoc proti husitům, ale část stále patří k Bezdězu. Dalším majitelem je Mikuláš Kalecký z Kalku, od roku 1537 jeho syn Jan, následně od roku 1580 Damián z Pejclsdorfu a roku 1596 získává Skalku Barbora z Vartenberka. Ta připojuje Skalku nejdříve k Bezdězu a později k Doksům.

V roce 1848 se volí v obci 10ti členné zastupitelstvo z toho starosta a dva radní.
Buduje se silnice směrem na Doksy - přes Skalku na Zbyny. Silnice je dílem Martina Dittricha z Doks.
V roce 1910 se ke staré zvoničce přistavuje hasičská zbrojnice.

V roce 1930 se buduje v obci vodovod, který se stále mění a je rozšiřován. Zakládá se spolek hasičů, jednotný svaz českých zemědělců a ochotnický spolek, který v roce 1946 pod vedením řídícího učitele v budově školy, postavené v roce 1876, hraje hru "Bártova pomsta".
V této době funguje v obci místní rozhlas, obecní knihovna, putovní kino a budova MNV čp. 44 se přestavuje na kulturní dům. Stavba se ale protahuje až do roku 1960, kdy je obec včleněna do okresu Česká Lípa.
Téhož roku je zavedena autobusová doprava do Doks a vydává se časopis "Naše Skalka".

Nejvíce obyvatel - 326 - má Skalka v roce 1843. Potom obyvatelstva ubývá a slábne i kulturní život v obci. V roce 1970 se zhoršuje Práce MNV a 12. dubna 1976 je obec připojena k městu Doksy. K opětnému osamostatnění dochází v roce 1991.

V obci se nachází hospoda U Fanouše a jeden autoservis. Po celou dobu je obec Skalka u Doks ale obcí zemědělskou.