PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Heřmanův Městec [ Město nebo obec ]

Heřmanův Městec - náměstí
Náměstí
Město leží u úbočí Železných hor při přechodu do Polabské nížiny. V prostoru dnešního města se křížily dvě původní obchodní stezky, trstenická a čáslavsko-chrudimská.

Podle ní vznikla kdysi ulicová ves ve směru západ - východ. Čočkovitý tvar náměstí svědčí o předlokačním vzniku. První písemná zmínka o městě je z roku 1325. Záhy zde byl vybudován kostel a kolem něj hřbitov. V roce 1591 je zmiňován městský zámek, který byl přestaven do poloviny 17. stol. Před zámkem je vytvořeno nové čtvercové náměstí, jehož východní stranu tvoří dvorec Medov - hřebčín. V roce 1761 je dostavěn barokní kostel na náměstí, který je dominantou města. Asi od poloviny 17. stol. se v severní části formovalo židovské město se synagogou, školou a hřbitovem. Město výrazně rostlo také v 18. a 19. století. Tehdy vznikla zástavba podél dnešní Čáslavské ulice. Ve druhé polovině 19. století zůstává stavební rozsah v hranicích původního městského systému, změnou je zvýšení hladiny zástavby. Novodobý vývoj spojený s postavením železnice vedené po západním obvodu města zaznamenal podstatnější urbanistické obohacení města. Ve 2. polovině 20. stol. vývoj pokračoval a vedl k dotvoření uliční sítě. Jádro města sice postihly dílčí necitlivé modernizace, urbanisticky však nebylo narušeno a zachoval se zde i větší počet památkově významných domů. Od roku 1 990 je jádro Heřmanova Městce vyhlášené městskou památkovou zónou.

Heřmanův Městec je v řešeném mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Jsou zde též soustředěny jak obchodní zařízení se základním zbožím tak i specializované prodejny. V centrální zóně nalezneme též několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, objekty kulturní (kino, knihovna), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení jsou v Heřmanově Městci sportovní hala v areálu navazujícím na Sokolovnu, fotbalová hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč je areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč a Nový Dvůr.

K 1. 1. 2002 mělo město 4.980 obyvatel. Charakteristickým prvkem Heřmanova Městce je jeho poloha v dotyku s rozsáhlými plochami zeleně (zámecký park, Bažantnice, Palác). Na komunikační skelet jsou navázány výrobní plochy - Nový Dvůr a plochy v západní části města, vážící se na trase železnice a plochy železničního nádraží.

Z hlediska celkového charakteru působí Heřmanův Městec jako historické sídlo s překrásným krajinným okolím a velmi dobrými předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu a pracovních příležitostí pro spádové území. Kulturním centrem města je areál židovského ghetta. Po úspěšném zrestaurování slouží ke koncertům a společenským akcím prostor Synagogy. V židovské škole je umístěna stálá expozice děl východočeských umělců 20. století - uvidíte zde díla např: J. Zrzavého, J. Čapka, J. Kotíka, F. Kupky, J. Štýrského, J. Šímy, J. Šerýoha, V . Špály, J. Váchala, B. Reyneka, V. Komárka, O. Guttfreunda, L. Zívra, O. Zoubka a dalších.

Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy.

PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Další objekty v okruhu do

Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: správce systému (Mikroregion Podhůří Železných hor) org. 127, 06.08.2022 v 14:31 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA