PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie města Kravař [ Historie (archivní dokument) ]

První písemnou zprávu o Kravařích máme z první třetiny 13. století, z roku 1224, a to z listiny českého krále Přemysla Otakara I. První zmínka o Koutech je mladší, z roku 1238, kdežto Dvořisko se připomíná až ve druhé polovině 18. století.

Dnes již za neznámé služby nabyla Kravaře a okolí, od českých králů, jedna z větví rodu Benešoviců, znaku zavinuté střely, někdy mezi léty 1224-1263. Podle Kravař se tato větev počala i nazývat - páni z Kravař. Ti drželi Kravaře a celé panství až do roku 1420, kdy je Petr z Kravař prodal.

První podrobnější zprávu máme až z roku 1550. Z ní se dovídáme, že v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn. Roku 1581 se dostává kravařské panství s Kouty a Vrbkou do rukou Danielovi Macákovi z Ottenburka. Jeho potomkům, horlivým protestantům, jej však císař v roce 1629 pro podporu protihabsburského odboje zkonfiskoval. To pak připadlo Michalu Sendivoji ze Skorska , známému polskému alchymistovi, k jehož době se váže i místní lidová pověst o "zlaté kačici", skryté ve zdech kravařského zámku. K panství náleželo rytířské sídlo (zámek), stáje, dvůr, ovocná a květinová zahrada, chmelnice, dva mlýny, pivovar, palírna a rybník za zámkem.

Po Sendivojově smrti v roce 1636 připadly kravařské majetky jeho dceři, která se provdala za rotmistra Jakuba z Eichendorfu. V držení tohoto rodu zůstal kravařský statek až do druhé poloviny 18. století. Mezi léty 1721-1728 dali Eichendorfové postavit v Kravařích nové pánské sídlo. Barokní zámek byl postaven na místě původního zámku, vystavěného někdy v polovině 16. století.

Osudová změna se s našimi obcemi udála roku 1742, kdy Marie Terezie musela podstoupit většinu Slezska, včetně Hlučínska, Bedřichu Pruskému. I když válka o Slezsko trvala se střídavými úspěchy 30 let, nic se již na této skutečnosti nezměnilo.

V roce 1770 vznikla poslední část Kravař, Dvořisko, v té době vystavěné jako "Opavická dvůr" s malým panským sídlem.

V letech 1742-1920 a pak opětovně v letech 1938-1945 náležely Kravaře a s nimi celé Hlučínsko Německu. V roce 1960 povýšily Kravaře na město a současně k nim byly připojeny sousední obce Kouty a Dvořisko.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kravare.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 27.09.2002 v 08:02 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA