Tam, co se dnes říká Zámecký vrch, stával kdysi pevný hrad, Fürstenwalde. Jeho zdi mnoho pamatovaly, ale za třicetileté války se jeho čas naplnil. Stalo se to takto.

Po prohrané bitvě na Bílé Hoře museli páni z Vrbna opustit své panství. Hynek utekl do ciziny, druhý z bratrů skončil na popravišti. Na hradě zůstala jen nebohá vdova s dcerkou Helenkou. Hrad byl obsazen císařskými, a protože byl pevnější než kterýkoliv jiný hrad, Švédům se jej nepodařilo dobýt. Do jednoho z plavovlasých cizinců se však Helenka zamilovala. Jedné noci se s ním tajně smluvila, a protože znala na hradě každý kout, pustila Švédy utajenou chodbou dovnitř. Císařští se ani nestačili zvednout k odporu.

Shledání milenců však nemělo dlouhé trvání. Vbrzku se před hradem objevilo mnoho oddílů císařských žoldáků a situace se obrátila. Boj byl neúprosný, a jakmile se přenesl na nádvoří, padl i mladý švédský důstojník.

Když to děvče uvidělo, neváhalo ani chvíli.Popadlo louč a sestoupilo do sklepů, kde byly uloženy sudy se střelným prachem. Za okamžik otřásl hradem výbuch a v troskách zahynuli jak obránci, tak dobyvatelé. Helenka s nimi. Dodnes se prý prochází za měsíčního svitu v torskách hradu. V rukou drží louč a usedavě pláče. Jindy se zase prohání po okolí jako hořící věchet a za hlasitého kvílení mizí v lese.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pradedovazeme.cz