PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Pověst O vozkovi [ Pověst ]

Je tomu už dávno, co na Kolštejně - Branné žil rytíř Ulrich. Byl to pán spravedlivý, poddané neutlačoval a lidem se žilo když ne dobře, tak alespoň lépe, než u sousedů.

Jednou se vydal rytíř na lov. Záhy postřelil kance a vydal se po jeho stopě. Zvíře však mělo dostatek sil, a když se k němu lovec přiblížil, vrhlo se na něj a téměř ho zabilo. Už se zdálo, že rytíř podlehne, když se objevil vysoký stařec s bílými vousy, zvedl kance jednou rukou do výše a tak silně jím mrštil o skálu, že ten zůstal mrtev ležet.

Rytíř chtěl Pradědovi poděkovat, ten však mávnul rukou a s úsměvem zahřímal : "Neděkuj. Slib mi, že kdyby nastal hlad, pomůžeš svým poddaným." Rytíř Ulrich slíbil a skutečně zanedlouho přišly deště a krupobití a na kolštejnském panství zavládla bída.

Hradní pán na svůj slib nezapomněl. Jednoho dne poručil svému správci, aby naložil plný vůz pecnů chleba a rozvezl je tam, kde bylo nejhůř. Správci se příliš nechtělo, spěchal za jinou prací a poddaným příliš nepřál. Na cestu se dal pozdě, a tak, aby byl do večera na zámku, zkrátil si cestu přes hřebeny hor. To však neměl dělat, protože zapadl do bažiny. Noc se blížila, kola pevně vězela v bahně. Rozzlobený vozka stáhl plachtu z vozu a začal podkládat jeho kola voňavými pecny. Bičem popoháněl koně, bochníky mizely v rozryté zemi, když tu náhle... zablýskalo se, země se otevřela, vystoupil z ní mocný vládce hor a zahřímal: "Zneuctil jsi boží dar! Za to zkameníš". A tak se i stalo.

Od té doby stojí na vrcholku hory skála, která připomíná svou podobou vůz tažený koňmi s vozkou na kozlíku. Celá hora se dodnes nazývá Vozka.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pradedovazeme.cz

Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 49, 27.09.2002 v 18:18 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA