PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Přírodní památka Lom u Straníku (návrh) [ Природный памятник ]

Nový Jičín, Straník, starý lom
Přírodní památka Lom u Straníku
Jedná se o geologickou památku, kde ve stěnách opuštěného lomu jsou viditelné
horizontálně uložené žíly tzv. olivinického těšinitu.


Zastavení č. 12 - Lom s jezírkem a koryto Stranického potoka, naučné Palackého stezky
( nadmořská výška 490 m)


V opuštěném, zčásti zatopeném lomu při silnici z Kojetína do Straníka nalézáme další z forem podmořské sopečné činnosti ve spodní křídě. v zadní stěně lomu jsou odkryty olivinické těšínity, které vnikly jako ložní žíly do vrstevních spár ve sledu usazených hornin těšínsko - hradišťského souvrství slezské jednotky. Žhavá láva ve svém okolí usazené horniny tepelně přeměnila.

V současné době je spodní část někdejšího lomu zatopena. Vzniklé jezírko slouží jako základna pro rozmnožování některých druhů obojživelníků.

Dlouhou dobu sloužilo toto místo jako divoká skládka odpadů. Úprava místa , včetně odvozu odpadu z jezírka provedli členové ZO Českého svazu ochránců přírody Nový Jičín. Snahou je zajištění přístupu k zadní straně lomu.

Vážní zájemci o geologii mohou studovat další projevy vulkanické činnosti, která se podílela na vzniku spodkřídové těšínitové asociace ve dvou neoznačených lokalitách.

1. Při cestě do Straníku cca 300 m vlevo nad Stranickým potokem při okraji zalesněného svahu je další opuštěný lom. Ve spodní části lomové stěny je odkrytý podmořský lávový příkrov, výlev olivinického diabasu. V jeho nadloží, ve vyšší části stěny vystupuje vrstva pyroklastů. Ty uzavírají kontaktně tepelně přeměněné úlomky hornin z těšínsko - hradišťského souvrství.

2. V hluboce zařezaném korytě Stranického potoka podél silnice do Straníka lze v odkryté stěně a v korytu místy pozorovat vrstvy pískovců a jílovců, které rovněž uzavírají větší nebo menší útržky usazených hornin z těšínsko-hradišťského souvrství. Vyvřelou složku zde tvoří pikritický mandlovec.

Olivické těšínity a jim příbuzné horniny se dříve na mnoha místech těžily na stavební kámen a štěrk. Z těchto lomů byla popsána řada nerostů. Mezi nimi měl hospodářský význam pelosiderit, jehož výskyt v okolí Žiliny, Bludovic, Hodslavic, Mořkova, Veřovic a Rybího byl podnětem k důlní těžbě. Byl dovážen pro výrobu železa v 19. století do železáren ve Vítkovicích, Ustroni, Třinci a Čeladné. Ještě v roce 1850 se zde vytěžilo 164 234 q této železné rudy (J. Bechný, 1963).

Na výzkumu zdejších vyvřelých hornin se značnou měrou podílel Štefan Weigel (*1848 v Novém Městě na Moravě, †1924 v Žilině), vlastivědný pracovník, který působil jako četnický strážmistr v Suchdole nad Odrou. Za svůj život shromáždil rozsáhlou sbírku výbrusů hornin a nerostů z jednotlivých lokalit. V současné době je sbírka nezvěstná.

Lom má místní název "U oka". Až do padesátých let 20. století se zde těžil kámen, který se v okolních obcích používal hlavně ke zpevnění cest.

Kolem opuštěného lomu v úvozu vede úzká silnice spojující Straník s Kojetínem. Jde o zachovalý úsek staré cesty z Valašského Meziříčí do Nového Jičína. Projížděly tudy povozy kupců na novojičínské trhy. Rozeklaný úsek byl pro kupce zvláště nebezpečný a není divu, že se k místu vázaly pověsti o zbojnících, kteří hlavně v nočních hodinách kupce přepadávali a okrádali o zboží a peníze.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Pavel Náplava (Pavel Náplava - COLOR Studio) org. 56, 27.10.2003 v 10:30 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA