PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Fojtství z Velkých Karlovic, Valašské muzeum v přírodě [ Lidová architektura ]

Fojtství z Velkých Karlovic

Rekonstrukce obytného stavení z Velkých Karlovic-Bzové z roku 1793. V muzeu byla instalována v roce 1932. Představuje usedlost fojta (tj. rychtáře), zástupce vrchnosti ve valašských obcích a obvykle nejbohatšího sedláka.

Stavení upoutá svou velikostí i členitostí (ochoz v patře), jež však vyplývají z postavení majitele. Velká "jizba” má na svou dobu také značné rozměry. Shromažďovali se zde poddaní k rozdělování roboty, avšak světnice sloužila také jako hospoda. Dvakrát do roka se tu tancovalo při muzice a rovněž šenkovala panská kořalka. V "jizbě” spával a stoloval hospodář se svou rodinou. Ke spaní sloužila i lavice a pec. Za stolem v rohu nad lavicemi je "kútnica”, závěsná rohová skříň, do níž se ukládaly cennější předměty. Kolem tohoto koutku, říká se mu také posvátný, bývaly zavěšeny řady obrázků na skle s náboženskou tématikou.

Vstupní síň sloužila jako odkládací prostor, komora, ale také místo, kde se v době nepřízně počasí mohlo pracovat. Své místo tak zde mají kramplovací stolice na česání ovčí vlny, truhla na obilí, mlýn na pohanku či proutěná skříň na ukládání uzeného masa a sýra - "komárník".

Fojtství má samostatnou kuchyň a vzadu boční obytnou komoru, určenou pro bydlení výminkářů. Ti vypomáhali v hospodářství například tkaním na stavu.

Patro fojtství sloužilo původně jako skladovací prostor. Najdeme tu mandl, truhlu s plátnem, kadlub a truhly na obilí; komoru na ovoce, bylinky, mouku a další potřebné suroviny. Postel na tzv. podhůří byla určena pro dvě děvečky.

Expozice ve velké komoře v patře fojtství dokumentuje změny zařízení před první světovou válkou. Majitel František Borák vybavil hlavní místnost originálním a původním nábytkem z roku 1908, dovezeným z velké hospodářské výstavy v Kroměříži. Také obrazy a předměty v místnosti pocházejí z této doby. Hudební nástroje dokreslují tradičně živé muzikální prostředí. Skříně ve světnici sloužily na ukládání oděvů. Textil nám tu vůbec demonstruje přechod oblékání od lidového oděvu k uniformnímu městskému oděvu. Obraz svaté Anny, umístěný ve světnici, souvisí s rodovou tradicí, podle níž byla tímto jménem křtěna prvorozená dcera.

Naproti velké komory je komůrka stařenky Petřvaldské. Najdeme tu jen postel, truhlu a kříž, to nejnutnější, co k životu potřebovala.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Další objekty v okruhu do
DALŠÍ INFORMACE: http://www.vmp.cz

Typ záznamu: Lidová architektura
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 26.06.2003 v 20:33 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA