Základní údaje: Přírodní rezervace Huštýn se rozkládá na prudkém severním svahu pod kótou Huštýn (749 m) ve Veřovických vrších. Nachází se v nadmořské výšce 650 - 749 m, v západním výběžku Radhošťské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Asymetrickým Hřebenem Huštýna prochází hlavní evropské rozvodí Dunaj - Odra. Jižní svahy jsou odvodňovány Zuberským a Zašovským potokem do Rožnovské Bečvy, severní svahy řekou Jičínkou a jejími drobnými přítoky. Katastrální území Mořkov, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 3. 8. 1999. Rozloha ZCHÚ 11,9095 ha, rozloha ochranného pásma 18,86 ha.

Motiv ochrany: Posláním rezervace je ochrana přírodě blízkých lesních porostů se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů a významného geomorfologického útvaru - rozsáhlého mrazového srubu (skalního výchozu) ve vrcholové části.

Geologie, půdní poměry: Z geologického hlediska je Huštýn budován mrazovými godulskými pískovci, níže na severním svahu pak úzkými pruhy pestrých vrstev godulských a lhoteckých. Ve střední části přírodní rezervace se nachází unikátní přírodní výtvor, odolný skalní výchoz godulských vrstev, který vytváří ve vrcholové partii 250 m dlouhý mrazový srub. Na severním svahu Huštýna je výrazná nivační sníženina široká 150 m, v horní části uzavřená skalnatým srázem vysokým 40 m. V jejím předpolí je vyvinut 3 m vysoký a 30 m široký nivační val, který je tvořený balvanitými sutěmi. Na geologickém podkladu se vytvořily jílovitohlinité půdy - hnědé lesní půdy a hnědé půdy horských oblastí.

Botanika: Lesní porosty přírodní rezervace a na ně vázaná flóra představují typologicky bohaté svahové jedlové bučiny, klenové bučiny a ve fragmentech taktéž suťové javořiny a zakrslé jedlové bučiny. Lesní společenstva jsou řazena k suťovým a roklinovým lesům. Nejhojnější dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázený javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V suťovisku pod mrazovým srubem roste skupina jilmů drsných (Ulmus glabra), skalní stěnu osídluje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Jednotlivě je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Bylinné patro je druhově bohaté s vysokou pokryvností.

Mezi nápadné jarní druhy patří sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava) a dymnivka plná (Corydalis solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Letní aspekt tvoří měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), brčál menší (Vincia minor), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), udatna lesní (Aruncus vulgaris), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Vyskytuje se zde i vzácnější kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum).

Zoologie: Fauna Huštýna se řadí do karpatského úseku zóny listnatých lesů. Žije zde například mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Rezervace je součástí biotopu mnoha dalších běžných i vzácných živočišných druhů vázaných na horské lesy, jako jsou jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax), jelen evropský (Cervus elaphus) a rys ostrovid (Lynx lynx).

Lesnictví: Zvláště chráněné území má mimo geologického významu i význam lesnický - jádro rezervace je tvořeno asi 160 let starým klenobukovým porostem ochranného charakteru.

Management, ohrožení, využití: V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany. V lesních porostech ochranného pásma je možno hospodařit jen tak, aby tím nebyly ohroženy hodnoty rezervace a aby byly stávající porosty postupně navraceny přirozené dřevinné skladbě, je vyloučena holosečná forma hospodářského způsobu a zavádění introdukovaných dřevin. Lesní porost v přírodní rezervaci Huštýn patří k nejstarším dochovaným zbytkům přírodního lesa na severních svazích Veřovických vrchů. Ochranářská opatření směřují k ochraně přirozeného zmlazení, zvláštní pozornost je věnována záchraně jilmů.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz