PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Větrný mlýn v Hodslavicích [ Mlýn vodní nebo větrný ]

Hodslavice
Chráněnou památkou je větrný mlýn holandského typu na návrší západně od obce Hodslavice.
Mlýn postavil v roce 1864 sedlák Josef Bartoň na svém pozemku což také dokládá letopočet na plechové střešní korouhvi. Za první světové války roku 1914 Rakousko-uherské úřady nařídily jeho demolici, neboť se domnívaly, že by výhodně postavený objekt na kopci s širokým rozhledem mohl sloužit jako nepřátelská pozorovatelna. Odvážný mlynář se proti tomuto rozhodnutí postavil a prosadil zachování nejen větrného mlýna ale zároveň i svého obydlí, protože přízemí a první patro sloužily zároveň jako byt.
Zpočátku mlynář Bartoň mlel sám, později mlýn pronajímal. V roce 1876 jej za 2200 zlatých prodal rodině Davidových.
Poslední mlynář mlel a šrotoval do roku 1931, kdy odstranil mlecí zařízení a v roce 1939 mlýn přestavil na obytnou budovu. Válku větřák přečkal v pořádku. V padesátých letech 20. století přispěl stát na opravu střechy s tím, že zůstane zachována kruhová kolejnice s kolečky na nichž se střecha otáčela. K vážnějšímu poškození nedošlo ani v letech 1952 a 1953, kdy do izolovaně stojící a v terénu vyčnívající stavby dvakrát uhodil blesk. V roce 1962 však objekt mlýna vyhořel a o deset let později ruinu koupil nový majitel, který do roku 1978 prováděl rekonstrukci k rekreačním účelům.

Větrný mlýn je tvořen válcovou budovou s obvodem 26 m a průměrem 9,2 m, která je vysoká po okap 8 m. Na ní sedí nízká kuželovitá střecha, pokrytá šindelem. Vstupní dveře v přízemí zdobí jednoduchý pravoúhlý pískovcový portál odlehčený segmentovaným záklenkem. Do zdí, které v současnosti září novou bílou fasádou, byla během přestavby na obydlí prolomena nepůvodní obdélná okna. Dnes jsou do některých vsazeny mříže. V mlýně se nacházela dvě mlýnská složení, která semlela za jeden den až 1 q obilí. Mlynář za to dostával odměnu 40 krejcarů. Z původního mlecího mechanismu se zachovala dřevěná kruhová kolejnice s kovovými kolečky (původně jich bylo 16), na nichž se otáčela střecha. Větrné kolo mělo průměr 18 m a bylo odtraněno již před druhou světovou válkou.

Obydlí je využíváno jako rekreační objekt a objekt i okolí jsou pečlivě udržované. Celkový dojem z větrného mlýna ruší jen pravoúhlá přístavba na západní straně.
Hodslavice

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Alena Janská (Infomorava.cz) org. 153, 24.02.2007 v 19:46 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA