Obec leží nedaleko Budišova nad Budišovkou. Svatoňovice byly založeny již před koncem 13. století a za první doklad o jejich existenci je považována zmínka při dělení Opavska v roce 1377. Novější výzkumy však prokázaly existenci Svatoňovic již v roce 1314, čímž se osada stala třetí nejstarší místní částí města Budišova.
Název obce je odvozen od českého osobního jména Svatoň (= ves lidí Svatoňových).
Do němčiny byl český název přejat roku 1429 v podobě Swatondorf, z něhož se v 18. století vyvinul německý název Schvandorf. Po vytvoření samostatného opavského knížectví v roce 1318 se Svatoňovice staly pohraniční vsí. Ves se přes několik vlastníků stala v roce 1536 příslušenstvím vikštejnského panství. V roce 1671 připadly Svatoňovice k melčskému panství jehož součástí zůstaly až do roku 1848. Od roku 1850 byly politickou obcí vítkovského soudního okresu a politického okresu Opava. Obec byla v té době německá.
Od roku 1891 je v obci železniční zastávka.
Po osvobození obce Rudou armádou 4. května 1945 byli do obce dosazeni komisaři, kteří ji řídili až do 20. ledna 1949, kdy správa obce přešla na MNV. Tato doba byla poznamenána odsunem německého obyvatelstva a příchodem nových osídlenců.

Rozloha území je 1742 ha - z toho: 509 ha lesy, 1 113 ha zemědělská půda, 120 ha ostatní.

Nejvýznamnější památkou je kostel Nejsvětější Trojice ze 2. poloviny 17. století postavený na místě starší stavby. V parčíku u hřbitova jsou památníky obětem světových válek.

Pověst o založení obce:

Jeden muž byl vrchností pověřen vybrat místo k založení vesnice.
Nedokázal se rozhodnout a toulal se krajinou východně od Budišova.
Dostal se do lesa, kde byla tůňka s plavající labutí. Muži se zdálo, že je to dobré znamení a založil zde vesnici. Ve znaku obce zůstala labuť v modrém poli.