PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Znak a prapor města Šumperk [ Znak a prapor ]

Znak města Šumperka
Znak města Šumperk
Počátky znaku města Šumperka je možno hledat již v závěru 13. století, kdy lze předpokládat na městské pečeti rodové znamení šlechtického rodu z Šumperka - jelení paroh. Nejstarší otisk šumperské pečeti s tímto symbolem pochází však až z počátku 16. století. Privilegiem vydaným v Praze dne 23. dubna 1562 se římský císař a český král
Ferdinand I. zavázal, že Šumperk nikdy neodprodá od královské komory a současně městu udělil právo třetího výročního trhu, právo pečetit červeným voskem a především Šumperku polepšil městský znak.
K původnímu znamení, které bylo údajně stříbrné na modrém štítě, přidal polovinu císařského orla, své iniciály a vše umístil do štítu s městskou branou na skále. Dodnes dochovaná listina popisuje znak velmi podrobně: "štít všecken červené neb rubínové barvy a u spodku štítu skála, na kteréž dvě věže bílé neb stříbrné barvy proti sobě s třimi stínkami z kvadrátu postavené k vrchu štítu stojí a na jedné každé věži litera F na znamení jména našeho žluté neb zlaté barvy se vidí. Mezi těmi pak dvěma věžmi brána s mříží zapaditú stříbrnú, nad kteroužto branou štít malej od spodku až do vrchu na poli rozdělený, pravá polovice žluté neb zlaté barvy, v níž puol vorla ptáka černého jest, levá pak polovice modré neb lazurové, v níž roh jelení s šesti parožky bílé neb stříbrné barvy". Ve stanovené podobě se pak šumperský městský znak objevuje na pečetidlech a později na úředních razítkách i různých dokumentech až do dnešní doby. Pod vlivem štítku v šumperském znaku začaly být jako městské barvy užívány žlutá a modrá a poloviční orlice s parohem se také staly základem pro tvorbu nového městského praporu. Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 56 ze dne 13. 6. 1995 užívá město Šumperk žlutomodře polcený prapor, který v žerďové části nese černou půlorlici s červenou zbrojí, ve vlající části je svislý bílý paroh.
Znak a prapor města Šumperk
Prapor města Šumperk

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Znak a prapor
AKTUALIZACE: Uživatel 464 (Archivní záznam) org. 49, 15.05.2007 v 10:15 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA