Název vesnice je odvozen od osobního jména Bohuta, jež je domáckou podobou některého složeného jména s komponentem Boh- a znamená "ves lidí Bohutových". Pečetním znamením obce bylo kolmo postavené krojidlo a radlice.

Počet obyvatel v Bohutíně se od 19. století neustále zvyšoval. V roce 1900 jich bylo přesně 400 a žili v 71 domech, v roce 1930 dokonce 493 ve 102 domech. Všichni byli české národnosti. Po druhé světové válce se odchodem části usedlíků do dříve německých obcí v okolí počet obyvatel sice částečně snížil, a to na 415 osob ve 115 domech v roce 1950, zato v průběhu příštích čtyřiceti let se téměř zdvojnásobil a sčítáním v roce 1991 zde bylo zjištěno 911 obyvatel, 129 domů a 266 bytů. Příznivý demografický vývoj a jeho mimořádná dynamika v poválečném období byl ovlivněn rozvojem olšanské papírny, jejíž objekty se částečně rozrostly i na bohutínský katastr. Továrna pro své zaměstnance postavila v Bohutíně několik obytných domů sídlištního typu.
V roce 1371 byl Bohutín (pod názvem Engeldorf jmenován jako součást bludovského panství. Za husitských či česko-uherských válek snad ves zpustla a před rokem 1492 byla nově osazena. V 16. století náležela k chromečskému statku a v šedesátých letech 16. století se dostala společně se sousedními vesnicemi Bartoňovem a Radomilovem do držení Fylčanů z Hrabové. V roce 1586 koupil Bohutín vlastník Chromče Zikmund Bukůvka z Bukůvky. Spolu s Chromčí se v roce 1658 vrátil Bohutín k Bludovu. Podle lánového rejstříku zde v roce 1677 hospodařilo 18 usedlíků a do roku 1834 se vesnice rozrostla na 78 domů se 401 obyvateli. Již v roce 1836 začalo vyučování v soukromých domech a v roce 1865 byla postavena školní budova.
Po roce 1848 připadl Bohutín k šumperskému politickému i soudnímu okresu. Stále více bohutínských obyvatel nacházelo zaměstnání v olšanské papírně a tato skutečnost se projevovala výraznou politickou prioritou sociálně demokratické strany. Po vzniku československého státu se část zdejších obyvatel přidala k nové národní církvi a ta zde založila náboženskou obec. V meziválečném období byl v provozu kamenolom a počátkem třicátých let se kutalo na měděnou rudu. Jak již bylo zmíněno, byl pro poválečný vývoj obce rozhodující bezprostřední kontakt s olšanskou papírnou. Bohutín překvapivě nebyl postižen formálně administrativními integracemi. Jen JZD založené až v roce 1957 bylo o pět let později připojeno k družstvu bludovskému. Lom na stavební kámen byl v provozu až do roku 1975. V roce 1990 měla obec železniční zastávku, nižší stupeň základní školy, ordinaci lékaře, ke stejnému datu zde byly prodejny smíšeného zboží, potravin a restaurace Bohutín